AFT 2008 1.ročník - 3.místo

Anton Fussballturnier 2008 (sobota 30.08.2008)

Kalendářní podzim sice ještě nezačal, ale příprava týmu Anton aus Tirol na podzimní sezónu 2008 ano.  Stěžejní částí této přípravy se pak měl stát turnaj, který nese i část názvu našeho klubu.

Nápad na uspořádání vlastního turnaje se urodil snad někdy ještě v průběhu či na konci jarní části soutěže. Jak strastiplná a dlouhá cesta vede od nápadu k realizaci, se věrně popsat nejspíš ani nedá. Navíc smyslem této kroniky není nasycení většiny jejích stránek zádrhely, potížemi všeho druhu a jinými komplikacemi, které zrod jednoho z největších turnajů všech dob provázely.

Do jisté míry legrační se,  nyní – tj. pár dnů poté, zdají být třeba počáteční úvahy nad počty účastníků turnaje. President skromně uvažoval o osmi, jiný aspoň o dvanácti… Pravdou ale bylo, že dosažení alespoň sedmi, bylo hodně hodně náročnou prací. Sudí jsme konečně sehnali méně jak 24 hodin před výkopem. Vysněný a krásný pohár pro vítěze nám zůstal zapovězen, protože v továrně v Itálii se v srpnu nepracuje. Jeho již hotový a v Česku přítomný „náhradník“, je ale důstojnou a velmi reprezentativní variantou.

Jak již bylo výše naznačeno, Antoni se svého Fussballturnieru zúčastnili v počtu takřka chabém. Krom presidenta Mojmíra, k prezentaci týmu na osmou třicet dorazili ještě Sváťa, Mlaďas, Kopa a Péťa Zeman. Milánek dorazil, ale až někdy na desátou. Ostatní členové standardního kádru měli v poslední prázdninovou sobotu jiný program. Naštěstí se uvolil k výpomoci občasný zaskakovač Jarda Tater a Péťa Zeman přemluvil alespoň na pár úvodních zápasů kamaráda Petra Morávka. V průběhu turnaje jsme se tedy potáceli mezi počtem šesti až osmi hry schopných plejerů.

Turnaj se uskutečnil na našem domácím hřišti v areálu Hrabákova  a nutno kvitovat, že za velmi pěkného slunečného počasí. Po administrativních procedurách se v 9,00 rozehrál první zápas z celkového počtu 21 a tím už nám prakticky mohl spadnout kámen ze srdce neb bylo zřejmé, že jeho konání už těžko něco zhatí. Na historicky první gól turnaje si všichni museli chvíli počkat, protože ten padl ca.v čase 9,50 tzn.až v 15.minutě zápasu číslo tři, kdy Anton 5 Kopa připravil uličkou šanci Antonu 10 Sváťovi, a ten jí proměnil. Nadějné vedení ve svém prvním zápase jsme ale proti Pankráckému Válci bohužel neudrželi a dvě minuty před koncem, po našem autovém vhazování na polovině hřiště, jsme soupeře nechali vyrovnat.

Ve druhém utkání jsme nastoupili proti CF Kulišákům, dalšímu účastníkovi druhé ligy, a tentokrát jsme museli my dotahovat náskok soupeře. Ten jej nabyl opět velmi snadno po naší nedůslednosti, naštěstí nám ale podobnou mincí oplatil i před vlastní brankou. V posledních vteřinách měl velkou možnost před odkrytou brankou Jarda Tater, ale míč šel od něj jen těsně vedle a zápas skončil další remízou.

Ve třetím zápase turnaje jsme nastoupili proti nováčkovi nejvyšší veteránské soutěže - Zelená Liška - Bakera, a relativně snadno si připsali ke dvěma remízám i první tříbodový zisk za výhru 2:0, po brankách Milánka a Jardy.

V dalším zápase jsme si tak již mohli hodně přiblížit medailovou pozici. Nastoupili jsme proti týmu nováčka 4.Veteránské ligy (hrajícího 3. futsalovou ligu) Boca Seniors a nevyšel nám hned úvod. Nejprve Anton 10 zahodil velkou šanci, aby nás navíc Boca obratem potrestala. V dalších minutách měla naše „desítka“ ještě další dvě výtečné příležitosti, ale ve všech uspěl gólman Seniors. První prohra na turnaji tak byla hodně bolestivá.

Nad předchozí prohrou jsme neměli ani moc času přemýšlet, protože sotva po pětiminutové pauze jsme šli do svého předposledního zápasu s 1.FC Rum, ze čtvrté ligy. Tohoto soupeře jsme od počátku přehrávali, ale koncovka nám moc nešla. Až ve druhé části zápasu jsme se v poměrně rychlém sledu třikrát trefili (Sváťa, Mlaďas, Mojmír) a rozhodli o své druhé výhře.

Před posledním zápasem jsme pochopitelně propočítávali naše možnosti na konečné umístění, ale protože jsme končili jako první tým z celého turnaje, bylo ještě hodně možných variant. Výhra by nám ale takřka stoprocentně zajistila umístění „na bedně“, vysoká výhra by nás možná mohla dovést až k celkovému prvenství (za určité konstelace ostatních výsledků). Všechny výherní prognózy ale s účastníkem 4.ligy vzaly záhy za své neb jsme velmi rychle inkasovali a následně se více méně věnovali jen běhání pro míče všude možně. To už nás opustil nejen Péťův kamarád, ale i s nehybným kolenem Péťa sám. Do branky tak šel Jarda Tater, který se navíc sotva držel na nohou skrz pochroumaný malíček. S turnajem jsme se tedy rozloučili s vyrovnanou bilancí dvou výher, dvou remíz a dvou porážek, to při skóre 7:4. Těžko jsme se smiřovali zejména s úvodní remízou s Pankráckým Válcem a prohrou s Bocou Seniors.

Závěrečné kolo turnaje, hrané již bez našeho týmu, přineslo i první a jedinou prohru dosud vedoucího týmu – Pankráckého Válce, od Bocy Seniors 2:4. Tento zápas, ač již neměl náboj přímého zápolení o celkového vítěze, byl velmi zajímavý tím, že míchal podstatným způsobem kartami v konečném pořadí mužstev od druhého do pátého místa. Kdyby skončil remízou, nastala by velmi pozoruhodná situace, že by měla hned čtveřice týmů osm bodů a rozhodovala by tak tabulka z jejich vzájemných zápasů. Na druhém místě Bocy Seniors by se ani tak nic nezměnilo, ale třeba Anton by se propadl z bronzové až na pátou příčku… Nakonec ale Boca vyhrála, čímž se odpoutala od třech osmibodových týmů (Anton, Vibromax, Bakera).

Anton aus Tirol měl jako jediný ze zmíněných tří týmů ve vzájemné bilanci aktivní skóre a získal „bronz“. Vibromax 1985 Juniorka měl skóre vyrovnané (2:2), skončil čtvrtý a Zelená Liška – Bakera záporné (2:3) a zůstala pátá.

Dá se říci, že toto umístění nás mohlo jak trochu mrzet, tak i trochu hřát neb mohlo být líp, ale mohlo být i hůř. V příštím ročníku tak alespoň zůstal prostor pro zlepšení.

Turnaj se obešel bez vážnějších zranění, přesto jedno bylo „asi“ hodně bolestivé. Jeden z hráčů nakonec vítězného týmu šel pro míč nejkratší možnou cestou, tj.přes plot a nešťastně si při tom trochu přisedl a natrhl… i trenýrky. Nicméně dle sdělení lékařského týmu chirurgů nebylo nutné žádné šití a dokonce tato událost     nebude mít vliv ani na hráčovu funkci živočicháře…

Při závěrečném ceremoniálu mohl zakladatel Antona, a zároveň jeho president, Mojmír Mikuláš předat děkovní a upomínkovou listinu s drobnými dárky oběma sudím

V 21 zápasech turnaje padlo 44 branek, což činí průměr 2,1 branky na zápas. Branka tak padla v průměru každých 9,5 minuty.

Vítěz střelecké tabulky Jaroslav Horel měl svůj podpis pod 67% gólů svého týmu a sám vsítil více jak 18% branek celého turnaje!

Ve čtyřech zápasech turnaje nepadl ani gól a u všech byl tým Boca Seniors.

V 16 zápasech udržely obrany čistý štít. Boca Seniors neinkasovala dokonce v pěti ze šesti zápasů!

V 16 případech z dvaačtyřiceti vyšli naprázdno útočníci mužstev (Boca Seniors 4x, 1.FC Rum a Zelená Liška – Bakera 3x, Anton aus Tirol, Vibromax 1985 Juniorka a CF Kulišáci 2x). Jediným týmem, který měl alespoň jeden přesný zásah ve všech zápasech turnaje, byl Pankráckej Válec.

Z předchozí tabulky je patrné, že branky padaly v jednotlivých částech zápasů více méně pravidelně.

Turnaj byl výkonností jednotlivých týmů velmi vyrovnaný, což nesporně přispělo k jeho zajímavosti. Toto dokládá třeba skutečnost, že z celkového počtu jedenadvaceti zápasů se v devíti případech soupeři rozešli smírně. Další důkazy? Nakonec poslední tým turnaje sebral remízou body prvnímu i druhému, druhý porazil první a třetí tým, ale se zbytkem dovedl jen remizovat…

Jediným neporaženým mužstvem turnaje zůstala Boca Seniors, která se navíc stala i remízovým králem. Ke druhému místu tomuto týmu stačilo jen pět vstřelených branek, z čehož hned čtyři se vešly do sítě, v té době již jistého, vítěze v závěrečném klání turnaje.