1.kolo

Anton aus Tirol - VŠSK MFF UK 3:3 (1:2)

21.3.2018; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3

Sestava: Kočka - Kopa, Mlaďas, Sváťa - Meďák, Milánek, Ríša

Branky: 19.min. 0:1; 25.min. 0:2; 30.min. Anton 9 Mlaďas 1:2; 31.min Anton 10 Sváťa 2:2; 36.min Anton 12 Milánek 3:2; 44.min. 3:3

Do prvního jarního zápasu jsme naskočili ve stejném zdravotním rozpoložení, jako jsme na podzim skončili. Dobrá zpráva byla, že se přes zimu se dohromady dal Anton 7 Ríša, ovšem na operačním stole jej vystřídal Anton 3 Karel, kterému se ortoped dva dny před startem jara podrobně podíval na kotník. Podobně na tom byl Anton 15 Burgy, jehož koleno si nakonec také vyžádalo operační zákrok a jeho naskočení do jara je velikým otazníkem. Anton 8 Mojmír svou účast nevidí úplně reálně již delší čas a protože k dispozici nebyl ani Anton 13 Tomáš, měli jsme k dispozici jednoho borce na střídání. To vysokoškoláci, náš tradiční soupeř, se dostavil v počtu dvou kousků na střídačce a v průběhu první desetiminutovky jim dorazil i třetí. Dalo se tedy předpokládat, že na fyzickou kondici tohoto soupeře nepřeválcujeme.

Zápas začal opatrně, naši soupeři byli v první půli mírně lepší na balónu, ale šance se rodily těžce na obou stranách. Dvě střely vysokoškoláků letěly vedle a víceméně ojedinělou byla akce, po níž se u naší levé tyče objevil osamocený útočník. Kočka si připsal výborný zákrok, když při pokusu o kličku balón vypíchl. Na naší straně poprvé zaměstnal nepříliš pohyblivého gólmana soupeře Anton deset Sváťa povedenou ranou ze střední vzdálenosti, kterou strážce soupeřovy svatyně krotil nadvakrát u pravé tyče. V devatenácté minutě jsme nezvládli rozehrávku. Anton 9 Mlaďas místo Kopy našel soupeřova hbitého záložníka a ten po několika rychlých krocích prostřelil Kočku – 0:1. Kontrovali jsme pohlednou narážečkou Antona 2 Meďáka, po níž Anton 5 Kopa z ostrého úhlu rozvlnil jenom boční síť. V podobné pozici se za chvilku objevil Sváťa po Mlaďasově povedeném pasu a i on bližší tyč minul. Hned z další akce pálil opět Anton 5 Kopa o něco přesněji, ale stále to nestačilo. Balónu stála v cestě pravá tyč. Zdálo se, že je otázkou času, kdy se nám podaří vyrovnat, ale místo toho jsme inkasovali podruhé. Na první pohled jsme při rohovém kopu měli soupeře dobře rozebrané, ale nějak jsme nepočítali s jejich pohybem. Nezachytili jsme ani náběh na přední tyč, ani borce, který celou akci na zadní tyči uzavíral. První střela mířila vedle a stala se z ní ideální přihrávka – 0:2. Vypadalo to, že první půle pro nás po stránce výsledku nevyzní vůbec dobře, ale v poslední minutě velice nepřesný rozhodčí konečně pískl do píšťalky a nařídil pro nás trestný kop cca z půlky hřiště. Anton 10 Sváťa s exekucí počkal, až útočníci odtáhnou všechny obránce na pravou stranu hřiště a vyslal kupředu vlevo rozeběhnutého Antona devět Mlaďase, jehož křížnou přízemní ránu zastavila až síť – 1:2.

Druhou půli jsme začali tím nejlepším možným způsobem. Sváťa zkusil od půlky rovnou vystřelit, první clonící soupeř jeho ránu tečoval a Sváťa se postavil k rohovému praporku. Ostrý přízemní centr srazil jeden obránce do druhého a najednou byl míč v síti – 2:2. Povedený start do druhé části ještě podtrhl Milánek, který po Kopově uličce nasadil brankáři VŠSK ukázkové jesle – 3:2. Soupeři byli evidentně zaskočeni a my se hnali za dalším úspěchem. Největší šanci si připravil Anton 2 Meďák, který se obtočil okolo svého strážce a jeho přízemní ránu brankář vykopl s vypětím všech sil. Ve 44.minutě jsme měli k dispozici autové vhazování u branky soupeře, ale naložili jsme s ním prabídně. Balón skončil v boční síti, brankář rychle rozehrál a ve finále celé akce se řítili dva soupeři na jediného obránce, s nímž si poradili excelentně – 3:3, začínalo se znovu. Nás hodně přibrzdil moment, kdy Milánek neudržel balón na hřišti vpravo od branky soupeře a jeho doskok na atletickou dráhu velice nelibě nesla jeho achilovka. Dohrávali jsme tak bez střídání. Soupeři, stále točící tři borce, měli logicky více sil a tak jsme se hlavně bránili. Něco pochytal Kočka, leccos dokázali odvrátit obětaví obránci a něco zahodili sami útočníci. První jarní zápas nám přinesl první bod do tabulky.

Hvězdou číslo jedna byl bojovník Anton 12 Milánek, jehož achilovce přejeme brzké vykurýrování. Hvězdou číslo dva Anton 2 Meďák, který sváděl srdnaté souboje se soupeřovými obránci a hvězdou číslo tři autor jedné asistence i kuriózní vyrovnávací trefy Anton 10 Sváťa.

2.kolo

Do druhého kola jsme nasadili všechny zdravé Antony. Kdo mohl, vyléčil během dvoutýdenní pauzy drobné bolístky a vzhledem k tomu, že dorazil i Tomáš, měli jsme luxusní dva kousky na střídání. Autobazarští na tom byli poněkud hůře: začali bez střídání a v průběhu první půle jim dorazila alespoň jedna součástka. Vzhledem ke stylu hry bylo od začátku evidentní, že jim nedorazila hlavně brankářská jednička a v první půli navlékl rukavice borec, který se často chápal balónu a s chutí vyrážel na naší polovinu. Nejednou celou akci dokázal i zakončit.

Autobazar disponuje velice kvalitním týmem. Víceméně od první minuty jsme byli pod tlakem, ovšem na naší straně stál démon s číslem jedna na zádech – Kočka. Co během první půle šlo na branku, to zlikvidoval, jednou mu pomohla tyč. Nejzajímavější moment první desetiminutovky zakončený regulérním rozvlněním sítě jsme si přesto připsali my. Tomáš, tvořící naší hru, se chopil balónu po rozehrání od branky, rychlým pohledem zjistil, že soupeřův gólman není úplně na svém místě a dalekonosným pokusem zacílil neomylně. Antoni se začali radovat, ovšem brankář značně protestoval, že své stanoviště opustil pouze proto, aby na vedlejší hřiště podal zatoulaný balón a že to tedy není tak úplně košer. No, upřímně řečeno, branka padla zcela podle pravidel, hru pro balón na hřišti přerušuje rozhodčí a k tomu jaksi nedošlo, tudíž nebyl důvod naší akci nezakončit, ale protože mezi Autobazarem DUO a námi panují vcelku přátelské vztahy, vzali jsme si balón a rozehráli od branky znovu, stále se stavem 0:0. Tato velkorysost se nám vrátila v podobě přátelské atmosféry zápasu, z níž vybočovaly pouze zákroky nabušeného zadáka soupeře. Jeho skluzy sice byly jakž takž v rámci pravidel, většinou při něm hrál balón, ale nezřídkakdy sebral i Antonské nohy. Stav na sporné situace se vyrovnal v momentu, kdy se hráč Autobazaru dostával sám před Kočku a jeho akci těsně před zakončením přerušila píšťalka. Důvodem byl – jak jinak – balón z vedlejšího hřiště, který v té chvíli prosvištěl překvapenému útočníkovi před nosem. Balón rozhodčího opět vzali oba týmy se vzájemným respektem. Skóre první půle stanovil Anton 13, který na půlce šikovně zmátl svého strážce tím, že si kolmou přihrávku pustil mezi nohama, nabral rychlost, obešel dalšího beka a zamířil nechytatelně nad padajícím gólmanem – 1:0.

Na začátku druhé půle se oba týmy dohodly na tom, že se jim na své straně líbí a tak si je nebudou měnit. Není to úplně běžné, ale problém s tím nikdo neměl. Soupeři vystřídali gólmana, což bylo dvojsečné. Gólman z první půle byl velice šikovný a na hrotu nám dělal veliké problémy. Na druhou stranu jeho následovník neopouštěl pokutové území a tak už uprostřed hřiště nedocházelo k přečíslení. Každopádně Autobazarští nadále šturmovali za vyrovnáním a Kočka stále čaroval. Jeho rukavice přitahovaly balón jako magnet, případně jej odpuzovaly tak, že ten i v nejtuctovějších pozicích tři tyče míjel. Nelze opomenout ani obětavý výkon obránců, kteří hodně střel dokázali zblokovat. Bránili jsme a čas ubíhal zoufale pomalu. I v útoku jsme dokázali kousnout, hlavně autor první branky byl hodně aktivní, ale scházela nám přesnost. V 52. Minutě se Tomáš dočkal sladké odměny za trpělivé napadání soupeřovy rozehrávky. Zastupující brankář jej při odkopu nastřelil a sražený balón už náš borec bez problémů uklidil do odkryté branky – 2:0. Tato situace nás hodně uklidnila a už za dvě minuty jsme předvedli akci jako z učebnice malé kopané: Tomáš si na půlce narazil míč s Milánkem, čímž byli ze hry vyřazeni hned dva soupeři, podél třetího roztáhl hru doleva na Meďáka a ten z první přízemní přihrávkou okolo gólmana oslovil na druhé straně nabíhajícího Kopu. Rána Antona 5 zaplula pod břevno a vedli jsme 3:0. Pocit, že už je hotovo, nám dlouho nevydržel. Hned po rozehrání si soupeřův nejvyšší borec naběhl na kolmou přihrávku a ťukl do míče špičkou kopačky dříve, než jej mohl sebrat Kočka – 3:1. Posledních pět minut bylo ještě dlouhých a během nich se za Kočkou rozezvučelo břevno, ale trpělivou obranou jsme už dvougólové vedení udrželi. Autobazaru jsme tedy vrátili těžkou podzimní prohru 1:5.

Hvězdou číslo jedna nemůže být nikdo jiný, než fantastický Anton 1 Kočka, který zraje jako víno. Za svůj výkon by si na desetibodové stupnici vysloužil známku jedenáct. Hvězdou číslo dva Anton 13 Tomáš, jehož dva góly určily ráz zápasu. Hvězdou číslo tři neúnavný Kopa, jenž svůj výkon korunoval třetí brankou v síti Autobazaru.

3.kolo

Anton aus Tirol - Bum bar 1:4 (0:1)

10.4.2018; 19:15 HRAB 2; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mlaďas - Ríša, Tomáš, Meďák, Milánek

Branky: 26.min. 0:1; 36.min. 0:2; 38.min. 0:3; 45.min. 0:4; 46.min. Anton 7 Ríša 1:4

Do třetího kola jsme nastupovali sice doma, ale nezvykle v úterý a až ve čtvrt na osm. Na docházku nezvyklý čas vliv neměl, k dispozici byli všichni Antoni, které máme toto jaro v provozuschopném stavu. Větším problémem bylo, že na Hrabákově se nerozsvítil jeden ze čtyř stožárů a tudíž jsme zápas na prostřední dvojce dohrávali na hranici regulérnosti. Je třeba říci, že zápas se dohrál i na jedničce, kde na tom byli podstatně hůře, ovšem tam hrály podstatně mladší ročníky. Vzhledem k podmínkám by bylo záhodno začínat načas, leč v době oficiálního začátku měli Bumbarští k dispozici pouze pět kousků. Čekačka nakonec nevypršela úplně a dorazili jim dva hráči. Jak se posléze ukázalo, ti nejdůležitější. Výsledky našeho soupeře ve třetím kole vzbuzovaly respekt: dvě výhry, obě o pět branek a celkové skóre 11:1, to nevypadalo, že se potkáme s nějakými nazdárky.

Zápas začal opatrným oťukáváním. Borci z Bum baru sice neoplývali kdovíjakými zázračnými fotbalovými dovednostmi, ale hráli důrazně, důsledně a hodně se spoléhali na technicky zdatnější součástku s číslem 14 na zádech a malinkým culíkem na temeni. Právě ten se během první desetiminutovky dostal do největší šance, když se proháčkoval až před Kočku, položil si i jeho, ale z nulového úhlu zaťukal pouze na naší pravou tyč. Za nás se ze střední vzdálenosti dvakrát zastřeloval Tomáš, ale jeho přízemní rány spolehlivě vykopl soupeřovic brankář. Kočku stále zlobila culíkatá čtrnáctka, která se hned dvakrát protáhla naší obranou, ale pokaždé místo závěrečné kličky zkoušela našeho vybíhajícího gólmana prostřelit a to není zase tak jednoduché, zvláště když se Vám naše jednička vrhne pod nohy. Ve dvacáté minutě připravil krásný moment Anton 13 Tomáš, který se položil do vzduchu a vystřihl báječné nůžky, avšak jejich šmiknutí chyběla třešnička v podobě vstřelené branky – balón proletěl vysoko nad břevnem. Poslední desetiminutovka už se odehrávala výhradně před naší brankou. Antonům chyběl pohyb i kvalita na míči a tak jsme se ocitli pod tlakem. Série standardních situací vyvrcholila autovým vhazováním, které včas škrtl hlavou naběhnuvší útočník a Kočkovy pěsti mávly do prázdna – 0:1.

Druhá půle začala podobně, jako ta první skončila: soupeřovým tlakem, z něhož po pěti minutách rezultoval gól: soupeři celkem bez povšimnutí přešli půlku a protože nám vůbec neklaplo přebrání hráčů, zcela nekrytý frajer to z nějakých deseti metrů zkusil bodlem a rána prošla Kočkovi pod tělem – 0:2. Hned za dvě minuty se soupeřův šikula prosmýkl po naší levé straně a prudkým centrem mezi Kočkou a Kopou našel na zadní tyči nabíhajícího spoluhráče, který jenom nastavil hlavu – 0:3 a bylo po zápase.  Milánek, hrající se zánětem spojivek, nám zamával a odkvačil šířit slávu do superveteránské ligy v dresu Tučňáků a Antoni se i nadále topili v marnosti. Nedařilo se nám vůbec nic a naopak na druhé straně se čtvrthodinky před koncem dočkal i nelepší hráč na hřišti – 0:4. Hned po rozehrání jsme ukázali, že i my něco s míčem dovedeme: Sváťa roztáhl hru doprava na Kopu, ten hned předal balón na střed, Tomáš jej prodloužil doleva a rozeběhnutý Anton 7 Ríša zaznamenal náš čestný úspěch. Zápas hraný v pološeru se už pouze dohrával ve znamení souboje soupeřových střelců s Kočkou a ten si na svou pažbu připisoval jeden zářez za druhým. Bohužel na dělbě bodů jeho zákroky už nic změnit nemohly.  

Anton 1 Kočka si na svou hruď podruhé připíná hvězdu číslo jedna, ovšem hvězdy číslo dva a tři dnes zůstávají neuděleny. 

4.kolo

Anton aus Tirol - Veteran & Legends 1:1 (1:0)

18.4.2018; 18:00 HRAB 1; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mlaďas, Mojmír - Ríša, Tomáš, Meďák, Milánek, Tom

Branky: 15.´1:0 Tomáš, 32.´1:1

Ve čtvrtém kole jsme se sešli na domácím hřišti opět v tradičním termínu a čase. Po počátečních mlhavých příslibech, jsme se nakonec sešli v počtu větším, než kolik nás obvykle k zápasu chodí. Na kolobrndě z nedaleké domoviny přijel předseda a v průběhu zápasu pak na kole i dlouhodobý marod A15. Soupeři zahájili v pěti kusech, kdy dopředu navíc avizovali, že ne úplně "všichni" jsou kmenovými hráči V&L...

Hosté ač v oslabení, začali hodně zhurta, my naopak hodně vlažně, pod mylným dojmem jednohlavé přesily. Několik nebezpečných situací jsme přestáli díky Kočkovi, vychýlené mušce či Štěstěně. Asi v 10.minutě soupeři dorazil šestý kus a hra se malinko srovnala, ba co víc. Na autové vhazování si v ostrém slunečním svitu počkal Tomáš a z bezprostřední blízkosti rozvlnil síť soupeřovy branky. vedení nás povzbudilo, načež Tom střelou zleva opřel míč o pravou tyč soupeřovy branky.

Do druhé půle jsme šli s jednobrankovým vedením, ale herně jsme tahali za o něco kratší konec. Přesto velká škoda, že jsme ke srovnání stavu přispěli z velké části sami hrubkou v rozehrávce na středu, po které přišla ostrá střela částečně schovaná do ostrého svitu zapadajícího slunce - 1:1. Postupem času se začala projevovat naše výhoda možnosti bohatého střídání. Tom napálil další utěšenou střelou, tentokrát z přímého kopu zleva, břevno hostující branky. V několika možnostech hostů nás naopak podržel Kočka. Když do konce scházely asi 2 minuty, vybojoval míč na soupeřově polovině A7 Ríša, následně předstihl v souboji o míč daleko před vápnem hostujícího gólmana, aby poté, opět na dlouhou nohu, dostihl míč i před obráncem, bohužel ale nestihl přesněji zacílit, poslal míč vstříc opuštěné svatyni V&L, bohužel však o pár centimetrů vedlé levé tyče... za minutu se A7 dostal opět do hlavní role, tentokrát na polovině hřiště, kdy jako poslední Anton v poli neustál souboj proti dvěma dotírajícím "modrým", z čehož rezultoval brejk dvou na nikoho, přihrávka na zadní tyč před "prázdnou" a celé drama ukončila střela v pádu do břevna...

Zápas přinesl mnohem kvalitnější a koukatelnější fotbal, než v minulém kole. Vyrovnané výkony obou celků, kdy se aktivita týmů přelévala od jedné branky k druhé. Dlužno podotknout, že objektivně byli hosté mladší, o něco hbitější, fotbalovější...

První hvězdou našeho výběru byl A1 Kočka, druhou autor branky Tomáš a třetí Tom.

5.kolo

Anton aus Tirol - Lisako 1:4 (0:2)

26.4.2018; 17:45 MIKU; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mojmír - Ríša, Tomáš L, Meďák, Milánek,

Branky: 8.´0:1, 19.´0:2, 40.´0:3, 57.´1:3 Ríša, 59.´1:4

Po slušném výkonu v minulém kole, který byl odměněn bodem za remízu, jsme nastoupili proti dvoubodovému Lisaku v roli mírného favorita. Domácí měli o něco víc hráčů ke střídání, což ne vždy představuje výhodu. Každopádně my, ač jsme točili hráče nepochybně rychleji, jsme se do zápasu za prvních 30 minut vlastně vůbec nedostali. Laxní pohyb vzad, nepřesnosti a pasivita směrem vpřed, tak zněla základní charakteristika naší hry v první půli. Domácí nás přehrávali naprosto banálními herními situacemi a schématy, na které jsme celý poločas neuměli zareagovat, a to i přesto, že tyto se neodehrávaly v nijak závratně hbitém tempu. Přesto jsme několikrát nechali soupeře dojít v přečíslení až před naší branku a bylo jen dílem štěstí, že jsme z těchto situací inkasovali jen jednou, v osmé minutě. Bohužel jsme se nevypořádali ještě s autovým vhazováním na polovině hřiště, po kterém přišla střela z větší, než střední, vzdálenosti, kterou zastavila až síť naší branky, takže v poločase jsme prohrávali poměrem nula ku dvěma.

Po přestávce jsme se přece jen dostávali víc do hry a několik minut okupovali polovinu protivníka. Žel byly to spíš takové jalové návštěvy. Jednou z ojedinělých a větších příležitostí tak byla střela A10 po voleji do břevna, což sice byla nejpovedenější střela tohoto Antona v zápase, ale popravdě vzhledem k času a prostoru měla tato situace skončit gólem. Neskončila. Míč do sítě jsme dostali až tři minuty před koncem, kdy Tomáš využil větší volnosti na polovině domácích, natáhl na sebe pozornost obránců i gólmana, aby přihrávkou našel u levé tyče zcela volného Antona 7, který už neměl problém míč uklidit do opuštěné branky - 1:3. Záhy jsme ale místo pokusu o závěrečný tlak předvedli další z nekonečné řady naprosto fatálních hrubek, kdy jsme vypustili obsazení jediného volnéího hráče na naší polovině, kterému byl adresován házený aut a jeho volná nerušená chůze směrem k naší brance skončila čtvrtým hřebíčkem v naší síti...

Hvězdy se v našem týmu nekonaly, nicméně aspoň trochu něčím pozitivním sem tam zaujali Ríša, Tomáš, Kopa a Milánek. V dalších zápasech bychom měli všichni ve výkonech přidat, a to tak, že o dost, chceme-li se fotbalem aspoň trochu bavit.

6.kolo

Anton aus Tirol - Notorkros 3:6 (1:2)

9.5.2018; 18:00 HRAB1; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mlaďas - Ríša, Jarda, Meďák, Milánek,

Branky: 23.min. Anton 2 Med 1:0, 27.min. 1:1; 28.min. 1:2, 37.min 1:3, 40.min 1:4, 45.min 1:5, 51.min 1:6, 52.min Anton 7 Ríša 2:6; 55.min Anton 12 Milánek 3:6

V šestém kole na nás čekal souboj s vedoucím celkem soutěže. K dispozici byli všichni provozuschopní Antoni a naši útočnou vozbu jsme ještě vyztužili útočně laděným alternátorem Jardou. Notorkros nepůsobil jako celek, který by nás musel nutně přehrát. Nastoupil bez střídání, v brance s klukem z pole a nepředváděl kdovíjak běhavý fotbal. Leč na jeho hře by patrný jasný systém: na hrotu dva hodně šikovní útočníci, za nimi spolehlivě bránící trojice, z níž vždy minimálně jeden dokázal útočnou dvojici spolehlivě doplnit.

Počáteční oťukávání trvalo dvacet minut. Potom se jeden z útočníků Notorkrosu rychle otočil okolo obránce a jeho křížná přízemní rána se od tyče odrazila do náruče bezmocně ležícího Kočky. To nám první vážnější situace přinesla vedení: rozhodčí, který do té doby vypadal, že soutěží o mistra světa v ponechávání výhody, překvapivě odpískal zákrok na Jardu vlevo od branky soupeře. Sváťa fingovaně napřáhl, posunul míč kolmo na Jardu, jeho prudký centr od brankové čáry trefil Meďáka tak šikovně, že ten nestačil uhnout a od jeho hrudi se míč odrazil kousek za brankovou čáru – 1:0. Vedení nám vydrželo čtyři minuty. Anton 5 si pro autové vhazování na půlce nevybral zrovna ideální cíl: jeho balón skočil nepřipravenému  Antonovi 2 na pupek a odtud se odrazil přímo do běhu jednomu z útočníků. Podsaditý šikula si poradil s Antonem 1 s velkou grácií – 1:1. Ještě jsme se nevzpamatovali z vyrovnání a už jsme prohrávali: do soustředěné obrany Notorkrosu jsme zaútočili středem, ale kolmice na ose hřiště se stala snadnou kořistí soupeřů. Následoval brejk, který autor první branky vyřešil povedenou šajtlí pravou nohou z osy hřiště k naší pravé tyči. Anton 1 si na míč sáhl, ale mimo tyče jej nedostal – 1:2. Kontrovali jsme Ríšovým rohovým kopem, který patičkou usměrňoval Jarda, ale za ním už nikdo na zadní tyči situaci nezavíral.

Do druhé půle jsme se pokusili jít více odvážně, ale k nějaké větší šanci jsme se dlouho nemohli prokousat. To soupeři se dostali do nájezdu dvou na jednoho a přestože se zdálo, že šanci prováhali nakonec útočníci připravili střeleckou pozici pro dobíhajícího beka – 3:1. Tato branka jako by otevřela stavidla útočné hry na obou stranách. Bohužel zatímco Antoni své šance zahazovali, Notorkrosové okénka v naší obraně trestali. Jarda se krásně prosadil po levé straně a naservíroval míč Meďákovi, číhajícímu u levé tyčky. Anton 2 se rychle přesvědčil, že ke vstřelení branky nestačí jenom čekat u tyčky, jak si léta myslel – jeho koncovka mířila zoufale vedle. Pravidlo „Nedáš – dostaneš“ platilo v plné míře. Soupeřův hroťák si nedělal problémy, napřáhl ze střední vzdálenosti a bombou pod víko zkompletoval hattrick – 1:4. Další ránu ze střední vzdálenosti Kočka vytáhl s vypětím všech sil, ovšem kapituloval popáté potom, co soupeři do relativně zformované obrany zakombinovali tak, že před naším gólmanem vyplaval osamocený bek. Ovšem ani my jsme nebyli bez šancí: Jarda se dostal sám před gólmana, ale poněkud ukvapeně střílel z první vedle. Za chvíli se Ríša dostal do podobné pozice, místo střely hledal u levé tyče Antona 2 a potom se hodně vztekal, že ten místo přihrávky pod sebe na nabíhajícího Mlaďase, pálil „béčkem“ do boční sítě. Anton 12 si šikovně naběhl na Kopův aut, balón vracel před branku a Jarda hlavou těsně přestřelil. Nakonec i Milánek si vyzkoušel jaké to je počkat si u tyčky na přesnou přihrávku a odkrytou branku zoufale minout. Přihrávající byl Anton 5 Kopa mohl jenom vztekle rozhodit rukama. Až když nejlepší střelec soutěže přidal šestou branku do naší sítě, dokázali jsme se prosadit i my. Hned po rozehrání Milánek vyzval ke skórování Antona 7 Ríšu a jeho rána z hranice vápna už prošla mezi nohama gólmana do sítě. Pět minut před koncem se dočkal i Anton 12. Jeho rána po krásně nalitém rohové kopu nemohla být přesnější a skončila v bližším horním růžku Notorkrosské branky. Na další korekci už nedošlo a tak jsme opět dokráčeli k zasloužené porážce. V příštím kole nás čeká druhý tým soutěže – znovu nic lehkého.

Jak již bylo řečeno v úvodu, zápas nebyl jednoznačný. Soupeři nebyli běhavější a nepřejeli nás herně, ovšem velký rozdíl byl v tom, jak využívali své brankové příležitosti. My jsme těch vyložených měli více, leč, co dokážeme zahodit, je neskutečné. Podobně neskutečné jsou chyby, kterými dokážeme nabídnout soupeřům jednoduché branky v naší síti.

Těžko hledat v naší sestavě hvězdy, ale zkusíme to: Hvězdou číslo jedna byl Anton 9 Mlaďas, který dobře eliminoval jednoho z nejlepších střelců naší soutěže. Hvězdu číslo dva si připíná Jarda, jenž se dobře pral na hrotu, připsal si asistenci a mohl mít dvě, kdyby koncovka nevyšla na největšího dřeváka v okruhu jednoho kilometru od Chodova. Hvězdou číslo tři vidím Antona 12 Milánka za gól a asistenci.

A3

7.kolo

Anton aus Tirol - PH Servis 2:5 (1:3)

16.5.2018; 18:00 HRAB1; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa - Kuba, Jarda, Meďák, Milánek,

Branky: 5.min. 0:1; 7.min. 0:2; 19.min. Anton 12 Milánek 1:2; 24.min. 1:3; 43.min. 1:4; 45.min Kuba 2:4; 60.min. 2:5

V polovině soutěže nám los do cesty staví soupeře, kteří se přetahují o postup. Po vedoucím celku soutěže Notorkrosu, tak na naše domácí hřiště dorazil o skóre druhý PH Servis. Náš tradiční soupeř, s nímž máme sice přátelské vztahy, ale nikterak příznivou bilanci, dorazil v počtu čtyř kousků na střídání a patřičně nažhavený na další bodový zisk. To my v této sezóně máme s docházkou velké problémy. Vedle dlouhodobých marodů hlásili absenci Antoni 7 a 9, tudíž jsme museli opět vytáhnout na hřiště Jardu a nově i Kubu. Postavit se rozjetému soupeři s jedním kouskem na střídání, to bylo velké sousto.

Od začátku jsme chtěli dobře bránit a vyrážet do rychlých brejků. V čerstvé paměti jsme měli poslední kolo minulého ročníku, kdy jsme si proti tomuto soupeři tímto stylem dokázali vypracovat pětibrankový náskok… Že jsme jej ve druhé půli tenkrát dokázali ztratit, to už byla jiná písnička. Ovšem tentokrát zůstalo jenom u dobrých předsevzetí. S čistým kontem jsme nevydrželi ani deset minut. Už v páté minutě přišel celkem nevinný útok soupeře, při němž jsme měli všechny jeho hráče obsazené a přece střela ze střední vzdálenosti, která snad ani nemířila do branky, našla nekrytého útočníka, jenž jí jenom lehce usměrnil za záda bezmocného Kočky. Kde se metr od brankové čáry vzal, ví jenom bůh – 0:1. Za dvě minuty Anton 2 na půlící čáře vůbec nezaregistroval, že mu jeho hráč kamsi odkráčel. Tento svým pohybem vytvořil přesilovou situaci tři na dva, která skončila kolmicí po naší levé straně a prudkým centrem, do něhož krok od brankové čáry vložil své tělo autor první branky a snadno si tak připsal druhý zásah – 0:2. Viník celé situace si ani na lavičce nepřipouštěl, že by snad něco vypustil a stále argumentoval, že ten jeho hráč ani nedal gól, ani na něj nepřihrál a tudíž musí být chyba v těch dvou nebožácích, co na trojici útočníků zůstali sami. Asi budeme nuceni zavést nějaké opatření a minimálně si začít naše zápasy nahrávat. Karty byly jasně rozdány. Hráči PH snadno procházeli naší obranou a Kočka se rozchytával k fantastickému výkonu. My jsme viděli, že kombinačně se k brance soupeře nedostaneme a tak jsme zkoušeli pálit z každé pozice na útočné polovině. Některé rány šly pánu bohu do oken, ale něco srazila obrana, něco vyrazil brankář a standardní situace, to už přeci jenom je náš šálek čaje. Jardovu hlavičku na přední tyči po Kopově autu přizvedl obránce, Milánek na aut téhož hráče na zadní tyči o chlup nedosáhl a tak jsme udeřili z rohového kopu. Anton 5 zprava nalil míč Milánkovi, který zůstal chvíli nepovšimnut na hranici vápna a jeho přízemní rána trhala síť – 1:2. Na dostřel jsme byli pět minut. Zdálo se, že Anton 10 na půlce snadno posune míč doleva na Kubu, ale hbitý záložník stihl vcelku precizní přihrávku vypíchnout a rázem táhl akci tří na dva, kterou nakonec vzal na sebe a pokořil Kočku střelou zleva na bližší tyč.

Dvoubrankové vedení našeho soupeře uklidnilo, jeho hráči i nadále útočili a dostávali se do výborných pozic, které dílem sami zahodili a dílem likvidoval stále připravený Anton 1. Ovšem na druhé straně jejich obrana byla pod dojmem náskoku nějak liknavější, takže se šance začaly kupit i na druhé straně. Kopův aut na zadní tyči vracel před branku Milánek, Jardovi krok před brankou balón „nafackoval“ a brankář PH servisu asi ani teď neví, jak tenhle pokus dostal ven. Po narážečce s Jardou střílel Kuba a gólman vyrážel jeho pokus hrudí. Další spolupráce téhle dvojice přinesla Jardovu ránu, která šla o chlup vedle. Kopův aut zprava prodlužoval Jarda patou a PH brankář si při zákroku pěkně natloukl koleno o svou pravou tyč. Zdálo se, že bychom ještě mohli zápas zdramatizovat, ovšem útočné snažení se nám poněkud vymstilo. V momentě, kdy jsme zaútočili v pěti lidech a balón skončil za brankovou čárou, PH servisští rychle rozehráli dlouhým pasem na útočníka, který zůstal za naší obranou zcela osamocen. Ten se pokusil nákop prodloužit hlavou za sebe, což se mu nepovedlo, ale Kočka oslněný zapadajícím sluncem balón jenom vyrazil po své pravé ruce. Stále ještě nikým nekrytý útočník si míč zády k brance pokryl, rychlým pohybem na střed našeho dotírajícího gólmana vyřadil ze hry a se skórováním do odkryté branky neměl problém – 1:4. My jsme kontrovali akcí Kopy, který si všiml nabíhajícího Kuby a poslal mu zprava ostrou střílenou přihrávku. Balón to nebyl úplně z nejpřesnějších a nejspíš by proletěl vedle branky, ale gólman PH servisu se po něm vrhl a vyrazil jej přesně k nohám původního adresáta, pro něhož byla koncovka do prázdné branky lahůdkou – 2:4. Do konce chyběla ještě čtvrthodinka, takže jsme se snažili dopracovat se ke kontaktnímu gólu. Kopa zleva našel úplně vpravo Milánka, ten hledal centrem Jardu, ale gólman byl připraven. Zápas se odehrával v přátelské atmosféře, za celých šedesát minut nebyl odpískán ani jeden faul, což tedy nelibě nesl hlavně Jarda, protože při své míčové ekvilibristice dostal několikrát pořádně přes achilovky. Rozhodčí párkrát ukázal, že se „nic nestalo“ a dvakrát nechal výhodu. No budiž… V posledních vteřinách bylo jasné, že už s rozdělením bodů nic neuděláme a situace před naší brankou vypadala bezpečně obsazená. Ovšem nejlepší hráč soupeře si na ose hřiště udělal z Antona 2 cvičný kužel, použil spoluhráče na narážečku a zakončoval do prázdné, což vypadalo až nebezpečně jednoduše. S míčem v naší síti sudí zápas ukončil. I s druhým lídrem naší tabulky jsme tedy prohráli o tři góly, tentokrát 2:5.

Hvězdou zápasu číslo 1 byl Anton 1 Kočka, Druhou s třetí hvězdu si připínají rovným dílem Jarda s Kubou, kteří se starali o naší hru směrem dopředu.  

A3

8.kolo

Anton aus Tirol - Santa Dominika 1:7 (1:4)

22.5.2018; 17:45 ZABEH; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mlaďas - Kuba, Ríša, Meďák, Milánek,

Branky: 5.min. 0:1; 9.min. Anton 9 Mlaďas 1:1; 12.min. 1:2; 15.min. 1:3; 24.min. 1:4; 44.min 1:5; 51.min 1:6; 59.min. 1:7

V osmém kole nás los poslal do víceméně domovských Záběhlic, kde hraje své zápasy Santa Dominika. Na Ovčíně je krásné hřiště, ovšem pro nás se značnou nevýhodou. Okolo hřiště jsou sítě, takže ve hře nejsou vůbec žádné prostoje. Hra bez přestávek, nutných pro najití míče v křoví, to opravdu není nic, co by stále starším Antonům mohlo vyhovovat. Do hry jsme poslali všechno, co mělo zdravé, nebo alespoň trochu použitelné dolní končetiny.

Zápas začal zhurta. Dominika se z každého útoku pokoušela o koncovku a k našemu štěstí zpočátku měla problém trefit zařízení. V okamžiku, kdy jsme si začínali zoufat, že se nedostaneme vůbec do hry, otočil se Kuba okolo svého strážce a utěšenou bombou orazítkoval levou tyč soupeřovy svatyně. Hned z další akce ovšem udeřilo na druhé straně: zdálo se, že máme soupeře rozebrané, ale oni taky chvilku nepostojí, přízemní centr zprava našel přesně kopačku rozeběhnutého záložníka, za nímž se marně snažil plnit své obranné povinnosti Milánek a prohrávali jsme – 0:1. V deváté minutě poněkud liknavější rozhodčí překvapivě posoudil střet soupeřova beka s Kubou jako faul a zatímco si Mlaďásek chystal míč na hranici pokutového území, obránce předváděl srdceryvnou etudu na téma „přísahám na holej pupík, že jsem se ho ani nedotkl“. Měl jí nacvičenou dokonale, zopakoval nám jí za večer ještě třikrát. Dominičtí postavili tříčlennou zeď, vedle ní podřepl gólman a Anton 9 napálil míč okolo ucha bezmocného brankáře pod břevno. Gólman si o půli stěžoval u sudího, že rána na hlavu byla poněkud nefér, ale pravidla něco takového neřeší a tak bylo srovnáno (Pozn.autora: alespoň to tak v první chvíli vypadalo. Že se rozhovor nakonec vedl v jiném duchu uporozornil sám gólman SD v korektuře po textem). Bohužel ne na dlouho. Banální ztráta míče na soupeřově půlce vyústila v brejk dvou na jednoho, který vzal holohlavý borec na sebe a zleva ranou na zadní tyč překonal Kočku podruhé. Na druhé straně jsme mohli rychle vyrovnat: Kopa prostrčil míč doprava na Meďáka, ten rychle přihrával doleva Milánkovi, obránce míč srazil na branku a gólman se měl co ohánět, aby míč nějak vyrazil. Dostal jej jenom k původnímu adresátovi přihrávky, ale ani Anton 12 vysokého brankáře z úhlu prostřelit nedokázal. A tak potřetí trestala Dominika, bylo až neuvěřitelné, jak snadno dokázali hbití útočníci překonat relativně zformovanou obranu. Dvougólové vedení našeho soupeře uklidnilo a domácí si začali vypracovávat šanci za šancí. Naší obraně příliš nepomohlo, že se v těchto chvílích autor naší branky bezmocně chytil za tříslo a zápas pro něj skončil. Autor druhé branky dostal ideální přihrávku zprava a z první trefil Kočku, který se mu vrhl pod nohy, vzhledem k tomu, že ostatní Antoni byli daleko, dostal střelec šanci k dorážce a k překvapení všech poslal míč nejenom nad bezmocně ležícím Antonem 1, ale i v bezpečné výšce nad brankou. Podobných situací bylo před naší brankou více. Celkem čtyřikrát zvonila tyč, vysoký kudrnatý hrot dokonce ranou zleva trefil nejprve bližší tyč a od ní balón zamířil do té vzdálenější. V samotném závěru první půle přišla další fatální ztráta na půlící čáře. Míče se znovu chopil výrazný holohlavý střelec a svůj nájezd zakončil bombou pod víko – 1:4.

Do druhé půle jsme šli sklesle s cílem neudělat větší ostudu. Obraz hry se nezměnil. Snažili jsme se o korekci výsledku, ale naše útoky málokdy dospěly až k nějaké koncovce. To soupeři nás relativně nechali hrát a po zisku balónu byli až neskutečně rychle před naší brankou. Ovšem s koncovkou byli k našemu štěstí velice na štíru. Nejšikovnější Dominik se ocitl sám před Kočkou, naznačil střelu, čímž si Antona 1 položil k nohám a míč ukázkově dloubl…. Pár centimetrů vedle levé tyče opuštěné branky. Tenhle moment dlouho charakterizoval průběh druhé půle. Druhým charakteristickým rysem této části hry byl pokyn zoufalce s píšťalkou: „Hráááj!“, jímž tento buď oznamoval, že ani sebejasnější zákrok neshledal odpískáníhodným a nebo že okopávanému nešťastníkovi zahnanému do kouta milostivě nechává výhodu.  Čtvrthodinky před koncem jsme nezachytili náběh po naší levé straně a mladík, kterému snad ani nezačaly růst vousy, pokořil Kočku ranou na přední tyč – 1:5. Šestý kousek do naší sítě přišel po prudkém centru zleva, do kterého vložil koleno kudrnatý forvard. Sedmý gól jde za Milánkem, jehož těsně před zahráním rohového kopu napadlo, že by mohl vystřídat a odešel od svého hráče nejkratší cestou, tj. za brankou. Soupeři nikterak nečekali, až do vápna doběhne od postranní čáry náhradník a mátoha na lajně jejich počínání posvětil. Protesty byly marné a co si budeme povídat, tenhle moment nám zápas neprohrál, Antoni byli hroší ve všech činnostech, které se na hřišti odehrávaly.

Jediná hvězda s nápisem „Anton“ na dresu stála v naší brance. Kočka pochytal možné i nemožné, přesto sedmkrát musel lovit míč ze své sítě.

A3

9.kolo

Anton aus Tirol - Stará garda 2:8 (0:3)

31.5.2018; 17:00; DEKAN, UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mojmír - Milánek, Meďák, Petr, Zdenda

Branky: 6.min. 0:1; 13.min. 0:2; 21.min. 0:3; 32.min. Zdenda 1:3; 34.min. 1:4; 40.min. 1:5; 42.min. 1:6; 45.min. 1:7; 59.min.1:8; 60.min. Milánek 2:8

10.kolo

Anton aus Tirol - Masters 3:3 (0:1)

06.06.2018; 18:00 Hrab 1; UMT 3

Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mojmír- Meďák, Míra, Milánek, Tom

Branky: 11.min. 0:1; 32.min. 1:1 A13 Tom; 36.min. 2:1 A13 Tom; 38.min. 2:2; 41.min. 2:3; 52.min. 3:3 A12 Milánek

Nominace byla, ostatně jako většinu 23.sezóny, opět hodně komplikovaná. Hraje vlastně všechno, co má ruce nohy, či aspoň jednu ruku/nohu...

Soupeři se sešli v počtu významně větším, což jim umožňovalo střídat celé dvě pětky. Jsou zápasy, kdy takový luxus nemusí být výhodou, leč v aktuálně probíhajících vedrech a současném zdravotním stavu hrajících Antonů, bychom takovou možností nejspíš nepohrdli. Na druhou stranu zaplaťpánbůh za možnost vystřídat aspoň toho jednoho kusa v každé řadě...

Úvod zápasu byl oboustranně spíš opatrnější a mnoho vzruchu nepřinesl. Hra se navíc (vlastně celých 60 minut) nesčetněkrát kouskovala zatoulanými míči "od vedle", čemuž poměrně často a energicky věnovali pozornost svými komentáři de facto všichni hráči hostů - TVL to je strašný hřiště, proč tu hrajete, to my máme Děkanku a ta je supr, nedá se tu zaparkovat, změňte si to... ap. Jen pro úplnost, hřiště Hrabákova pro HL řízenou PSMF "vymyslel a zajistil" právě Anton aus Tirol, a to v době, kdy většina Prahy hrála na škvárách a podobných bordelech, převlíkala se kdesi "vedle" či v parku na lavičce... Jistě - povrch hrací plochy má svý nejlepší léta za sebou, čert ví, proč nedošlo k už dva roky proklamované výměně koberce. Každopádně zázemí je i přes menší počet šaten ujdoucí, restaurace v provozu a parkování, to lze označit za LUXUSNÍ, protože parking v centru Chodov, se třemi hodinami zdarma a pěti minutami chůze od hřiště, zejména v kontextu s nově zaváděnými modrými zónami mj.i na Praze 4 představuje nikoli marginální výhodu, a to i ve srovnání s hosty proklamovanou Děkankou. A když zůstaneme jen na hrací ploše, tak ano - ovšem, zatoulané míče jsou rušivým elementem, včera navíc v míře větší, než jindy, to je fakt. Nicméně na druhou stranu vychvalovat hřiště, jehož rozměry jsou asi o třetinu menší, než většina hřišť kde se HL hraje, bych se neodvážil.

Ale zpátky ke hře. Do ospalého začátku vnesla vzruchaž 10.minuta, kdy na aut zprava si na levé straně zaběhla A10 a křižná střela z úhlu minula levou tyč asi o půl metru - velká šance. Nedáš dostaneš - 11.minuta Tomovu rozehrávku od branky k pravé lajně na A2, mu tento chtěl vrátit z první, bohužel narážečku zachytil soupeř a sólový nájezd proměnil takovým trochu ukopnutím, bohužel trefujícím přesně mezi nohy padajícího Kočky - 0:1. Následně jsme měli asi 3 možnosti přímých kopů, kdy ani jeden jsme nedovedli k tomu, abychom prověřili na první pohled ne moc jistého gólmana Masters. V poslední minutě před přestávkou jsme vyrobili další megaminelu prakticky kopírující chybu před úvodním gólem, tentokrát nás ale zachránil Kočka.

Po přestávce nabral vývoj velmi rychlé tempo. Ve 32.´A2 na středu sklepl aut proti Tomovi a jeho střelu zastavila až síť - 1:1. Za 4 minuty jsme měli další přímý kop asi 5 metrů před vápnem, Míra vycukal hráče ve zdi, aby vybídl opět Toma, jehož střela břinkla o pravou tyč a zapadla do sítě - 2:1. hned to bylo veselejší. Ne na dlouho. Vedení jsme měli dvě minuty, když dlouhou rozehrávku A10 od branky zachytil na půlce soupeřův hráč a ačkoli jsme nebyli na své polovině v menším počtu, hosté střelou do šibenice srovnali - 2:2. A co víc, za další 3 minuty se individuálně proháčkoval jeden z Masterů přes tři Antony a poslal svůj tým opět do vedení - 2:3. Deset minut jsme obléhali branku hostů marně. Až 8 minut před koncem A12 z nulového úhlu procpal hlavičkou míč skrz ruce gólmana a pomocí levé tyče za brankovou čáru, míč ani do sítě nedoskákal - 3:3. Ještě v posledním útoku jsme roztáhli soupeřovu obranu na celou šířku hřiště, přihrávku do vápna však A2 přeběhl...

První hvězdou byl A13 Tom s 2 góly, druhou hvězdou Kočka, třetí Milánek.

11.kolo

Anton aus Tirol - Šrot 9:1 (3:0)

20.6.2018; 18:15 hřiště LITVI; UMT3

Sestava: Kočka – Sváťa, Mlaďas, Milánek – Ríša, Meďák, Petr, Zdenda + od 20.min Kopa

Branky: 3.min. Zdenda 1:0; 24.min. Ríša 2:0; 30.min. Zdenda 3:0; 33.min. Kopa 4:0; 41.min.Kopa 5:0; 43.min. Ríša 6:0; 47.min 6:1; 48.Meďák 7:1; 50.min.Zdenda 8:1; 52.min Meďák 9:1

Na poslední kolo 23.sezóny Antona vyšel zápas ve stylu „Kdo s koho“.  Tým Šrotu jsme před rokem vyprovázeli o soutěž výš s přáním všeho nejlepšího, ale tento tým nejenomže záhy z nejvyšší soutěže sestoupil, ale i letos na jaře nasbíral jenom o bod více, než náš, zraněními zdecimovaný, celek. Bylo jasné, že vítěz vzájemného zápasu se zachrání, plichta dávala šanci třetímu vzadu – Lisaku. Vzhledm k okolnostem jsme zápas vzali velice vážně a dostavili se v nejsilnější možné sestavě. Tedy skoro, Anton 5 Kopa dorazil až ve dvacáté minutě, ale i tak se stihl výrazně zapsat do dějin zápasu.

To Šroťáci se scházeli podstatně hůře. Kdybychom byli opravdu důslední a trvali na ukončení zápasu po uplynutí čekací doby, zřejmě bychom vyhráli kontumačně, ale to není náš styl. Se značným zpožděním tedy začal zápas o vše, do kterého náš soupeř šel bez střídání. Navíc hned na začátku po nezaviněném střetu se Zdendou soupeřův zadák zoufale zařval a držel se za zafačované koleno… Zápas dohrál, ale na jeho pohybu bylo omezení znát. Ve třetí minutě přišel první důležitý moment, který byl hodně charakteristický pro první půli. Zdenda byl po převzetí míče faulován a rozhodčí liknavě popadl píšťalku a chytal se pískat. Soupeři přestali hrát, ale náš borec se rychle zvedl a vystřelil. Píšťalka tak místo faulu oznámila náš vedoucí gól. Vedoucí gól nás uklidnil a my se dostávali do dalších šancí. Meďákovu střelu gólman vyrazil a marně koukal kam, Milánek při dorážce místo jemného zasunutí do prázdné branky zavřel oči a ohrozil hosty nedaleké restaurace. Anton 2 potom vysunul autora první branky a jeho ránu konečky prstů vytáhl gólman Šrotu nad branku. Šest minut před půlí ránu Milánka zblokovala obrana, ale na dorážku Antona sedm už byli krátcí všichni – 2:0. Soupeři nebyli v první půli úplně bez šancí. Rána zleva těsně minula pravou tyč a hlavní nebezpečí přišlo po ráně zprava, která orazítkovala levou tyč. V poslední minutě Zdenda opět ustál faulové převzetí míče a propálil gólmana potřetí. Vedení 3:0 po půli vypadalo hodně nadějně, zvláště v kontextu toho, že soupeři v šíleném vedu neměli nikoho na střídání.

Hned na začátku druhé půle jsme se dostali do útoku tří na dva. Anton 5 zkontroloval jak moc mu „nabíhají“ spoluhráči a celou akci vyřešil přízemní ranou zprava na zadní tyč – 4:0. Když ve čtyřicáté minutě opět Kopa zakončil rychlou akci na 5:0, bylo jasné, že tenhle zápas je jenom otázkou skóre. Hned za dvě minuty soupeřův útočník zkusil nafilmovat pád v pokutovém území. Rozhodčí, který toho za celý zápas zase tolik neodpískal, samozřejmě zákrok pustil a na konci dalšího brejku bylo Ríšovo zasunutí míče do prázdné branky – 6:0. Antoni začali hrát „na krásu“ spoustu šancí zahodili a na druhé straně se několikrát vytáhl Kočka, ovšem čisté konto neudržel. Akce ze 47 minuty byla ukázková – rychlý balón ze středu do křídla, přesný přízemní centr mezi Kočku a dobíhajícího beka a koncovka do prázdné – 6:1. Případné nervozita nám nevydržela dlouho, Zdenda dostal přízemní přihrávku za obranu soupeře, zády k brance míč přiťukl Meďákovi a jeho rána trhala síť – 7:1. Vzápěí to soupeřův gólman přehnal se suverenitou na míči – zdálo se, že se jedná o hráče z pole – Zdenda mu sebral balón a v situaci jeden na jednoho si ho povodil zprava doleva a zpět – 8:1.  Poslední gól propasíroval Meďák nad ramenem gólmana – 9:1. Zdaleka nebyl konec, možností na desátý zářez byla spousta, ale žádná se neurodila. V kontextu toho, že dnes jsme potřebovali jakkoliv zvítězit, to bylo celkem jedno. Výhra znamená, že ani ve své 23.sezóně Anton neokusil hořkost sestupu, k němuž naopak odsoudil svého sympatického soupeře. Co se dá dělat, občas se karty rozdají tak, že je potřeba poslat o patro níž někoho, komu byste to nepřáli.

Hvězdou číslo jedna byl třígólový Zdenda, který oficiální číslo dostane přidělené až na podzim, hvězdou číslo dva Anton 7 Ríša a hvězdou číslo tři „auditor“ Anton 5 Kopa, jehož pozdní příchod nikterak nerozhodil, dá se říci, že jej naopak pořádně nabudil.

Na podzim odstartuje 24. sezóna a redakce AAT se těší na další fotbalové zážitky.