2022 PODZIM
31.SAISON
3.kolo
Anton aus Tirol - Bum bar 1:4 (0:1)
10.4.2018; 19:15 HRAB 2; UMT 3
Sestava: Kočka - Sváťa, Kopa, Mlaďas - Ríša, Tomáš, Meďák, Milánek
Branky: 26.min. 0:1; 36.min. 0:2; 38.min. 0:3; 45.min. 0:4; 46.min. Anton 7 Ríša 1:4
Do třetího kola jsme nastupovali sice doma, ale nezvykle v úterý a až ve čtvrt na osm. Na docházku nezvyklý čas vliv neměl, k dispozici byli všichni Antoni, které máme toto jaro v provozuschopném stavu. Větším problémem bylo, že na Hrabákově se nerozsvítil jeden ze čtyř stožárů a tudíž jsme zápas na prostřední dvojce dohrávali na hranici regulérnosti. Je třeba říci, že zápas se dohrál i na jedničce, kde na tom byli podstatně hůře, ovšem tam hrály podstatně mladší ročníky. Vzhledem k podmínkám by bylo záhodno začínat načas, leč v době oficiálního začátku měli Bumbarští k dispozici pouze pět kousků. Čekačka nakonec nevypršela úplně a dorazili jim dva hráči. Jak se posléze ukázalo, ti nejdůležitější. Výsledky našeho soupeře ve třetím kole vzbuzovaly respekt: dvě výhry, obě o pět branek a celkové skóre 11:1, to nevypadalo, že se potkáme s nějakými nazdárky.
Zápas začal opatrným oťukáváním. Borci z Bum baru sice neoplývali kdovíjakými zázračnými fotbalovými dovednostmi, ale hráli důrazně, důsledně a hodně se spoléhali na technicky zdatnější součástku s číslem 14 na zádech a malinkým culíkem na temeni. Právě ten se během první desetiminutovky dostal do největší šance, když se proháčkoval až před Kočku, položil si i jeho, ale z nulového úhlu zaťukal pouze na naší pravou tyč. Za nás se ze střední vzdálenosti dvakrát zastřeloval Tomáš, ale jeho přízemní rány spolehlivě vykopl soupeřovic brankář. Kočku stále zlobila culíkatá čtrnáctka, která se hned dvakrát protáhla naší obranou, ale pokaždé místo závěrečné kličky zkoušela našeho vybíhajícího gólmana prostřelit a to není zase tak jednoduché, zvláště když se Vám naše jednička vrhne pod nohy. Ve dvacáté minutě připravil krásný moment Anton 13 Tomáš, který se položil do vzduchu a vystřihl báječné nůžky, avšak jejich šmiknutí chyběla třešnička v podobě vstřelené branky – balón proletěl vysoko nad břevnem. Poslední desetiminutovka už se odehrávala výhradně před naší brankou. Antonům chyběl pohyb i kvalita na míči a tak jsme se ocitli pod tlakem. Série standardních situací vyvrcholila autovým vhazováním, které včas škrtl hlavou naběhnuvší útočník a Kočkovy pěsti mávly do prázdna – 0:1.
Druhá půle začala podobně, jako ta první skončila: soupeřovým tlakem, z něhož po pěti minutách rezultoval gól: soupeři celkem bez povšimnutí přešli půlku a protože nám vůbec neklaplo přebrání hráčů, zcela nekrytý frajer to z nějakých deseti metrů zkusil bodlem a rána prošla Kočkovi pod tělem – 0:2. Hned za dvě minuty se soupeřův šikula prosmýkl po naší levé straně a prudkým centrem mezi Kočkou a Kopou našel na zadní tyči nabíhajícího spoluhráče, který jenom nastavil hlavu – 0:3 a bylo po zápase. Milánek, hrající se zánětem spojivek, nám zamával a odkvačil šířit slávu do superveteránské ligy v dresu Tučňáků a Antoni se i nadále topili v marnosti. Nedařilo se nám vůbec nic a naopak na druhé straně se čtvrthodinky před koncem dočkal i nelepší hráč na hřišti – 0:4. Hned po rozehrání jsme ukázali, že i my něco s míčem dovedeme: Sváťa roztáhl hru doprava na Kopu, ten hned předal balón na střed, Tomáš jej prodloužil doleva a rozeběhnutý Anton 7 Ríša zaznamenal náš čestný úspěch. Zápas hraný v pološeru se už pouze dohrával ve znamení souboje soupeřových střelců s Kočkou a ten si na svou pažbu připisoval jeden zářez za druhým. Bohužel na dělbě bodů jeho zákroky už nic změnit nemohly.
Anton 1 Kočka si na svou hruď podruhé připíná hvězdu číslo jedna, ovšem hvězdy číslo dva a tři dnes zůstávají neuděleny.
1.kolo
Anton aus Tirol – Druhý dech 2:4 (0:1)
Středa 6.9.2022; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3
Sestava: A1 Kočka - A5 Kopa, A8 Mojmír, A10 Sváťa, A9 Mlaďas, A11 Kuba, A12 Milánek, A23 Zbóřa
Branky 18.min 0:1; 33.min 0:2; 34.min A23 Zbóřa 1:2; 49.min. 1:3; 58.min. 1:4, 60.min A23 Zbóřa 2:4
Po celkem docházkově slušném jaru se Antonům začala sestava dost rozpadat. Třináctka nám dala vale bez rozloučení už na jaře, trojku operace kolena posunula na celou sezónu do pozice nehrajícího kapitána, do toho se ozvala osmnáctka, že jí nevyhovují středy jako hrací dny a tudíž přijde jenom čtyrtky a to ještě možná a čtyřka oznámila víceméně to samé s tím, že ani ty čtvrtky. V tomhle rozpoložení tedy Antoni nahnali do prvního zápasu, po kterém budou mít nezvykle dlouhou třítýdenní pauzu, všechno, co mělo ruce a nohy s čestnou výjimkou omluvené patnáctky a neomluvené dvojky. Jak výsledek napovídá, na úvodního soupeře to úplně nestačilo – i když mohlo.
Antoni nezačali špatně a úvodní poločas měli mírnou převahu na míči i nějaké ty šance. Za pohyblivým gólmanem Druhého dechu nejprve zvonila tyč a potom i břevno. Soupeř měl ve svých řadách několik slušně vybavených borců a jednu hodně zvláštní součástku. Zrzavý chlapík s culíkem si s balónem rozuměl, cožpak o to, ale čím fotbalověji vypadal s ním, tím zákeřnější byl bez něj. Už v první půli měl několik ostřejších zákroků, což mu sudí zatím toleroval a tak se do zápisu nejprve dostal tím lepším způsobem – individuální akcí, která skončila za zády Antona 1.
Do druhé půle Antoni šli s cílem, co nejrychleji vyrovnat, ale již ve třetí minutě soupeři odskočili na dvougólový distanc. Střelu z osy hřiště Kočka ještě vyrazil, ale dobíhající střelec měl před sebou prázdnou branku – 0:2. Už za minutu se na Antony konečně usmálo štěstí, A23 Zbóřa se prosadil o pravé straně a jeho přízemní přihrávku usměrnil soupeřův zadák mezi nohy vlastního gólmana – 1:2. Pak si znovu vzal slovo autor první braky zápasu. Nejprve sestřelil Zbóřu, za což konečně uviděl žlutou kartu. Krátce na to sundal na půlce Sváťu a po odpískání odkráčel střídat s tím, že pořád tak držkoval na sudího, až ten sáhl do kapsy a problémového borce po druhé žluté poslal do sprch. Došlo k tomu již na lavičce, takže síly v poli zůstaly vyrovnány, ale alespoň přestalo hrozit akutní ohrožení zdraví, neboť tenhle šikula měl na svém kontě v té době okolo dvaceti ostřejších zákroků a i jeho spoluhráči nás varovali, že je schopen někomu zlomit nohu. Když se začalo zase hrát, měl vyrovnání na hlavě Milánek, který parádní centr za gólmanem posílal do odkryté branky, ale radost mu vzal bek, který míč dokázal vykopnout. Na druhé straně se před jedním ze soupeřů otevřela dálnice a ten nepohrdl, prošel středem a prostřelil Kočku – 1:3. Antoni se vrhli do útoku s největším rizikem, ale něco pochytal velice dobrý gólman Druhého dechu, něco šlo mimo a tak se do největších šancí dostávali soupeři, kteří chodili do brejků dvou až tří na jednoho, ovšem ty taky pravidelně končily na nepřesnostech. Až v 58. minutě vykombinovali jednu z podobných akcí ke koncovce do prázdné – 1:4. V poslední minutě Antoni dostali druhý dáreček, A23 centroval tentokrát z rohu a dezorientovaná obrana podruhé šoupla míč do vlastní branky – 2:4.
Antoni tedy svůj první zápas nezvládli. Soupeř nebyl z kategorie neporazitelných, Antoni byli na míči možná fotbalovější, ale borci Druhého dechu zase byli běhavější, ochotnější se vracet a bránit ze všech sil, což nám nikdy nesedělo. Příště už musí Antoni skórovat také sami, více než dva vlastní góly po obraně soupeře nelze žádat.
Hvězdou č. 1 byl Anton 23 Zbóřa, který patrně něco šoupnul rozhodčímu, protože ten jej do zápisu uvedl jako autora obou vlastenců soupeře. Zdatně mu sekundoval Anton 11 Kuba, třetí hvězdu si zaslouží Anton 1 v brance.
2.kolo bylo odloženo
3.kolo
Anton aus Tirol – Kings of Kent 10:3 (5:0)
Středa 28.9.2022; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3
Sestava: A1 Kočka - A2 Meďák, A3 Ondra, A4 Vlasta, A5 Kopa, A8 Mojmír, A9 Mlaďas, A12 Milánek, A15 Burgy
Branky 15.min A15 Burgy 1:0; 18. min. A15 Burgy 2:0; 25.min A4 Vlasta 3:0; 28.min A15 Burgy 4:0; 29.min. A4 Vlasta 5:0; 31.min. 5:1; 36.min A12 Milánek 6:1; 42.min. 6:2; 45.min A15 Burgy 7:2; 54.min A2 Meďák 8:2; 55.min 8:3; 56.min A15 Burgy 9:3; 58.min. A4 Vlasta 10:3
Vedoucí týmu měl za sebou těžký týden. Nejprve se do hry hlásili pouze tři Antoni, což nevypadalo zrovna povzbudivě - přeci jenom byl svátek. Pak se zdálo, že budeme mít dokonce čtyři hráče na střídání. Dva Antoni se odhlásili, ovšem Mojmír i tak dorazil, chopil se kapitánské pásky a zápas si z pozice kapitána užil. Dále Antoni přivítali nového člena. "Pašák" Ondra převzal po zraněném Karlovi trojku a výrazným výkonem v obraně přispěl k vítězství. Jeho definitivní číslo vyřešíme v zimní přestávce.
Zápas začal opatrným oťukáváním, brankáři na obou stranách si připsali nějaký ten zákrok. V patnácté minutě Anton 15 vystihl rozehrávku soupeřových beků a přízemní ranou nedal gólmanovi Kingů šanci - 1:0. Za tři minuty opět Anton 15 vykoupal svého beka i gólmana a z úhlu zavěsil - 2:0. Ve 25. minutě novopečený Anton Ondra sebral soupeřovu rozehrávku, vysunul Burgyho, ten hned z první našel rozeběhnutého Vlastu a dosavadní pilíř Antonské brany svůj první výlet na soupeřovu polovinu zakončil přesnou ranou pod padajícím gólmanem - 3:0. Zdaleka to nebyl konec první půle. Ve chvíli, kdy se trenér na lajně vztekal, že do hry naskočili všichni útočníci a na lavičce se mu hromadí beci, chopil se míče Anton 15, obešel vše, co mu stálo v cestě a zvýšil na 4:0. Za minutu vystihl soupeřův atak Anton 4 Vlasta a borci na lavičce se sázeli, jestli svůj nájezd přes půl hřiště na osamoceného brankáře promění, či ne. Ten, kdo vsadil na jistou koncovku, vyhrál - do poločasové přestávky šli Antoni s pětigólovým náskokem!
Do druhé půle si Antoni říkali, že musí hrát pořád stejně, ale už první minuta tyto plány rozmetala na maděru. Kopa přesně našel soupeřovu kopačku, ta nasměrovala míč na volného spoluhráče a Antoni - do jednoho rozeběhnutí dopředu - nedokázali zasáhnout - 5:1. Vzpamatovávali jsme se pět minut, potom si odražený míč našel Anton 12 Milánek a poslal jej neomylně k levé tyči - 6:1. Hra se dále přelévala ze strany na stranu. Soueřův nejlepší hráč si podržel balón na ose hřiště a přes blok tří Antonů překvapil Kočku ranou na zadní tyč - 6:2. Na druhé straně Burgy byl u dlouhého nákopu dříve než brankář soupeře, obešel jej a relativně jednoduše zasunul míč do prázdné. Z další akce Anton 15 vyzval ke skórování Vlastu, jeho střelu by za překonaným gólmanem asi vykopl obránce, ovšem před ním míč přizvedl Anton 2 Meďák - 8:2. Potom si slabší chvilku vybral Anton 5 Kopa - soupeřův borec mu vystihl přihrávku na střed a z následné akce procedil balón mezi Kočkou a bližší tyčí, ovšem Antoni měli střelecký apetyt. Po přesném nákopu Antona 1 míč sebral Anton 15 Burgy, opět obešel i gólmana a zaokrouhlil počet svých branek na pět. Dvě minuty před koncem si Anton 4 Vlasta uzmul pro sebe balón před naší brankou, vyvezl jej na nepřátelské území a místo všemi očekávané přihrávky na nabíhajícího Milánka nejprve vyzpovídal posledního beka a následně i gólmana. Zápas tak Anoni zakončili s dvouciferným skóre 10:3
Hvězdou číslo jedna nemůže být nkdo jiný než Anton 15 Burgy, autor pěti gólů. Druhou hvězdu si připíná Anton 4 Vlasta, který nejenom skvěle dirigoval obranu, ale ještě stihl vsítit hattrick. Třetí hvězdu by si zasloužili všichni další Antoni, ovšem upřednostníme nováčka - Anton 3 Ondra při svém obnoveném debutu podal velice spolehlivý výkon.
4.kolo
Anton aus Tirol – Bum Bar 2:3 (0:0)
Čtvrtek 6.10.2022; 18:00 hřiště HRAB3; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 meďák, A3 Ondra, A5 Kopa, A8 Mojmír, A9 Mlaďas, A12 Milánek, A15 Burgy, A23 Zbóřa
Branky 37.min 0:1; 38.min 0:2; 41.min A23 Zbóřa 1:2; 46.min. 1:3; 48.min. A15 Burgy 2:3
Dlouho se zdálo, že do čtvrtého kola půjdeme v dobrém rozpoložení. Do hry se hlásilo hned jedenáct Antonů a tak lehce nachlazený Sváťa dostal herní volno s tím, že vezme pouze fotoaparát. Anton 23 Zbóřa byl po Covidu tak nějak na půl, ale i tak vypadala ještě ve čtvrtek v poledne sestava se čtyřmi, či třemi a půl na střídání celkem v pohodě. Jak už to tak bývá, hodinu před zápasem zrušil svou účast Anton 11, záhy se o totéž pokusila devítka, kterou už vedoucí mužstva ukecal, že dorazí jenom se zpožděním. Když potom na poslední chvíli, jak je jeho nedobrým zvykem, doběhl do areálu Milánek s registračkami, balónem a informací, že mu nějak píchlo v koleni, že to tedy zkusí, ale možná to nepůjde. I když se nakonec ukázalo, že s nějakou prehistorickou ortézou na hranici regulérnosti půjde, byl vedoucí mužstva zralý na resuscitaci. Podobně na tom byl fotograf Sváťa, když viděl, že se coby rozhodčí rychtuje na plac madam, kvůli níž už jednou ze sebe v průběhu zápasu serval dres a odešel do kabin. V první chvíli došlo k drobnému oddechnutí, když se ukázalo, že bude figurovat jako pomezní, ale záhy se ukázalo, že její kolega s píšťalkou je podobný nešika. Naštěstí obě mužstva tak nějak dokázala navzájem zkrotit emoca a alespoň některé nesmyslné verdikty opravit. Stejně působilo komicky, když sudí trval na tom, že odpískal faul, tak musí postižený tým rozehrát, i když mu faulovaný sám oznámil, že jenom blbě šlápnul. Následovala tedy rozehrávka po zemi do autu.
Samotný první poločas byl totálně jalový. Oba týmy hrály a vůbec ne špatně, v poli to byl svižný a vyrovnaný zápas, ovšem obrany kralovaly a víceméně každý náznak nějaké šance dokázaly zlikvidovat, či střelu zblokovat. Největší šanci vypracoval Burgy, který z úhlu prohodil míč okolo gólmana, ale na branké čáře byl nejdříve jeden z obránců a dokázal míč odvrátit. Do kabin se tak šlo s bezgólovou remízou.
Zdálo se, že to bude zápas o jednom gólu, ovšem to se zlomilo krátce po půli a bohužel pro Antony na špatné straně hřiště. Byla to klasická Hanspaulská situace, kdy jedno mužstvo zaútočí ve vícero lidech a o míč přijde. Na začátku celé akce bylo autové vhazování Antonů na půlce, balón místo do ohně letěl na posledního, následovala nejistá rozehrávka a úprk k naší brance. Soupeřův útočník si přihrávku zprava víceméně jenom špatně zpracoval, ale míč mu odskočil do Kočkova protipohybu a zamířil do branky. Už za minutu se situace opakovala. Asi by tříčlennou obranu neměla tak snadno rozebrat dvojice útočníků, ovšem opět šlo o rychlejší kontr, kdy obrana nebyla nikterak zformovaná a všichni po ztrátě míče pádili k vlastní brance bez pořádného navázání soupeřů. Když krátce na to špatně došlápl Burgy, kterého ještě ke všemu celou první půli tahal zadní stehenní sval, nevypadalo to s Antony dobře. Ovšem už za dvě minuty nečekaně prostřelil gólmana soupeře Zbóřa a tahle branka Antonům dodala nové síly. Evidentně limitovaný Anton 15 se do hry záhy vrátil, místo svých klasických sólíček začal balón dávat dříve od nohy a rázem měli Antoni převahu. Před branku si parádně naběhl Mlaďas, kterého našel Kopa, pokus pravou letěl nad. Ze vší převahy bohužel rezultoval relativně jednoduchý třetí gól v naší síti, kdy nám Milánek předvedl ukázku z příručky „jak se nemá chovat obránce“. Sice svého hráče před brankou správně navázal, ale posléze upřel zraky na souboj u postranní čáry a přestal vnímat, že frajer za jeho zády poodstoupil a vyrazil k brance. Tam ho zastihla přesná přízemní přihrávka spoluhráče, jenž z „ostře sledovaného“ souboje u lajny vyšel vítězně. Takřka záhy propadl dlouhý balón za obranu soupeře a Burgy se poděkoval přesným přízemním zakončením, takže jsme znovu byli na dostřel a hnali se za vyrovnáním. Patnáct minut bušení do obrany soupeře přineslo několik hodně zajímavých situací, Mlaďas z úhlu po Zbóřově nabídce trefil jenom boční síť a vzteky málem přerazil břevno, Ondra dostal přihrávku do dobré pozice na paty, několik střel letělo vedle a z poslední akce na Zbóřovu přihrávku před prázdnou brankou nedokázal zareagovat Meďák.
Závěr zápasu nám ještě zpestřila výše uvedená „dáma“, statující na pozici pomezního, a to tím, že začala Sváťovi – komentujícímu jeden z mnoha přehmatů hlavního sudího – doporučovat, aby se „uklidnil“. Vedoucí mužstva a náhradníci okamžitě začali okolo našeho „nasertivního Tondy“ vytvářet vozovou hradbu, protože děvče evidentně netušilo, že dráždí kobru bosou nohou. Nakonec se to tedy obešlo pouze slovními pozdravy z patřičné vzdálenosti a donucovací prostředky včetně svěrací kazajky zůstaly zabalené v lékárnické brašně.
Největší hvězdou týmu v tomto zápase byl Anton 23 Zbóřa, který sice neustále zdůrazňoval, že ho právě prodělaný Covid dost fyzicky limituje, ale zvládl nejenom střílet a nahrávat, ale i výborně vypomáhat obraně. Druhou hvězdou týmu je podzimní překvapení – zaskakující Anton 3 Ondra, který ve svém druhém oficiálním zápase za Antony už suverénně dirigoval obranu. Třetí hvězdu si připíná tentokrát poněkud limitovaný Anton 15 Burgy.
5.kolo
Anton aus Tirol – Inter Lotyšák A 1:3 (1:1)
Středa 12.10.2022; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 Meďák, A4 Vlasta, A5 Kopa, A8 Mojmír, A10 Sváťa, A11 Kuba, A12 Milánek, A23 Zbóřa
Branky 12.min 0:1; 17.min A5 Kopa 1:1; 46.min. 1:2; 58.min. 1:3
Ani páté kolo nám nepřineslo druhý bodový zisk a Antoni se začínají propadat do sestupových starostí. Souboj s dosavadním lídrem skupiny byl naším malým derby. Dobrá polovina Antonůmimo sezónu chodí s hráči dnešního soupeře hrát na Děkanku, tudíž motivace dát dohromady co nejsilnější tým byla veliká. Vedoucího mužstva potěšilo, že se do hry nečekaně hlásil Anton 4 Vlasta, opačné pocity vzbudila zpráva o bolavých tříslech novopečeného Antona Ondry, ovšem hlavní pozornost byla upřena na patnáctku, která si minule podvrtla kotník. Jak již bylo řečeno, tak oba týmy se navzájem hodně znají a soupeři se na Burgyho samozřejmě chytali, tak jsme Antona 15 napsali do zápisu a s napětím očekávali předzápasové rozcvičení. Po něm už bylo jasné, že do zápasu půjdeme bez nejlepšího střelce Antonské historie, i když jsme ho v dresu nechali přešlapovat u postranní čáry jako jakousi tichou hrozbu.
Soupeřům také chyběli dva kvalitní borci, ale na hřišti měli minimálně tři rozdílové součástky, které tvořily hru a před nimi jednoho z nejlepších střelců celé historie HL. Málo platné, klub, který nedávno sestoupil do třetí veteránské, byl doplněn rozpadnuvšími se Kuřátky v době rozpadu hrajícími nejvyšší soutěž a teď míří zase vzhůru. Po opatrném oťukávání nás Lotyšáci přimáčkli před naší branku a pomalu utahovali šrouby. Něco pochytal Kočka, něco zblokovala obrana, ve dvanácté minutě už udeřilo – nejlepší hráč soupeře si připravil balón na středu hřiště, rychlým manévrem se protáhl mezi dvěma bránícími Antony a po zemi propálil Kočku – 0:1. Antoni museli zabrat dopředu. Vlasta organizoval obranu a vyvážel míče, vepředu se rval Zbóřa, jako spojka mezi obranou a útokem lítal Kuba, ovšem vyrovnání přišlo z jiných kopaček: vysoký míč propadl k Meďákovi, Anton 2 míč před gólmanem dostal pod kontrolu a našel na druhé straně nabíhajícího Kopu, který pohodlně zasunul míč do prázdné branky – 1:1! Rozhořel se boj o vedení. Lotyšáci byli na balónu silní a Antonská obrana odolávala často s vypětím všech sil. V největší šnaci se Kočkovi podařilo hrábnout do přihrávky podél brankové čáry, na které u druhé tyče čekal připravený střelec. Na druhé straně vyplaval v dobré pozici Milánek, ale trefil gólmana. V samotném závěru první půle dostal Milánek balón na půlce, ale pod tlakem soupeře začal ustupovat směrem k vlastní brance, sám sebe víceméně zahnal až do rohu a odkopem naslepo nabil soupeřům do dobré pozice, kterou zhatila nepřesnost přihrávajícího. O půlce vyfasoval o kustoda kompas, aby příště vyvážel míč správným směrem.
Druhá půle byla podobná té první. Soupeři silní na míči hledali skulinky, Antoni se pokoušeli o brejky a je potřeba vyzvednout, že se dokázali ve většině případů vracet pod balón minimálně ve třech, ale častěji ve čtyřech. Bohužel, skutečnost, že si sáhli všichni až na dno, nestačila. Rozhodující gól přišel v momentě, kdy bránilo všech pět Antonů, ale ani jeden z ofenzivnějších hráčů nezvládl zareagovat na zpětnou přihrávku, do které se na ose hřiště opřel rozeběhnutý bek a překonal Kočku z relativně velké vzdálenosti. Je otázkou, zda měl Kočka úplně čisté svědomí a jak moc na brance měla podíl snížená viditelnost, způsobená tím, že nad naší brankou svítila pouze jedna výbojka ze čtyř. Přeci jenom Anton 1 si na šeroslepost stěžoval v minulosti několikrát. Antoni ze sebe vydolovali poslední zbytky sil. Zbóřa to po faulu na svou osobu zkusil z trestného kopu, ovšem rána pod břevno mívá v malém fotbale šanci pouze v momentě, kdy gólman z nějakého důvodu jde dolů, což nebyl tento případ, brankář, kryjící svou polovinu branky bez problémů míč nadzvedl nad břevno. Zajímavý byl volej Vlasty, který šel nad, s ránou Zbóři si u své pravé tyče gólman Lotyšáku poradil a na kolmici od Kuby Zbóřa těsně před brankářem nedosáhl. Na druhé straně si nejlepší hráč na hřišti poradil s jedním bránícím Antonem, okolo druhého to práskl bodlem a o výsledku bylo definitivně rozhodnuto.
Antoni sice na body nedosáhli, ale hvězdy si zaslouží. Tu největší Anton 4 Vlasta, který držel obranu a předvedl několik svkvělých obranných zákroků. Druhou hvězdu si připíná Anton 23 Zbóřa a třetí Anton 11 Kuba.
6. kolo
Anton - STG Milovice 6:0 kontumačně
Soupeři se z utkání omluvili.
7.kolo
Anton aus Tirol – Gaučáci 3:2 (2:1)
Středa 26.10.2022; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 Meďák, A3 Ondra, A5 Kopa, A10 Sváťa, A12 Milánek, A15 Burgy, A23 Zbóřa
Branky 17.min A23 Zbóřa 1:0; 20.min 1:1; 28.min A15 Burgy 2:1; 55.min. 2:2; 60.min. A 23 Zbóřa 3:2
Před sedmým kolem vedoucímu mužstva opět přibylo několik šedivých vlasů. Ještě v úterý ráno to vypadalo, že proti Gaučákům nastoupí pouze Anton 23. Nakonec se do hry hlásilo šest zdravých Antonů a nakřápnutá patnáctka s dvanáctkou, že to tedy zkusí. nakonec to bylo setsakra potřeba, protože pávě Anton 23 si odpoledne před zápasem hodil šlofíka a ten mu tak zachutnal, že do hry byl připraven až v patnácté minutě.
Gaučáci nás na jaře porazili a i tentokrát vletěli do zápasu velice sebevědomě. To ještě podpořil Anton 2, který si při rozehrávce od půlící čáry nějak nevšiml kolegovy přihrávky, čímž jsme míč odevzdali nejrychlejším možným způsobem. Naši soupeři (svému jménu navzdory) nešetřili krokem, takže se obránci Antona potili, Kočka čaroval a vedoucí mužstva se od lajny mohl ukřičet. Každopádně taktika se čtyřmi lidmi na vlastním vápně měla úspěch a na co nestačil Kočka, to skončilo na tyčce. Na druhé straně soupeře motal Burgy a jednu jeho jedovku po kličce do středu parádně vytáhl hostující gólman. V 17. minutě Burgy sebral soupeřům balón a vyrazili s čerstvým Zbóřou vstříc jedinému bekovi. Anton 15 si míč podržel a místo toho, aby kolegu poslal samotného na gólmana, potáhl akci trochu do křídla a mezi brankářem a bekem nabídl třiadvacítce třešničku v podobě koncovky do prázdné - 1:0. Gaučáci odpověděli za tři minuty. Šikovný borec na levé straně Antonské obrany utancoval dva beky a jeho nástřel před branku Kočka zvládl vyrazit pouze k nohám volného střelce - 1:1. Obraz hry se po této gólové výměně nezměnil. Gaučáci v tlaku, Burgy a spol v pokusech o brejky. Ještě jednou za Kočkou zazvonila tyč, než se Anton 15 rozeběhl k dalšímu kontru. Nikdo z Antonů ho nedoplnil, tak si patnáctka jednoduše posunula balón doleva a béčkem do něj práskla bodlem, což brankář soupeře nečekal. Křížná přízemní střela zapadla k pravé tyči a do poločasové přestávky šli Antoni s vedením 2:1 v zádech.
Do druhé půle Kočka nabádal spoluhráče aby hodně padali do střel, protože nad brankou u šaten svítí pouze jedno světlo a on si v šeru úplně nevěří. Ostatně během přestávky marně zkoušel se svým protějškem domluvit, aby se strany nestřídaly. Nepomohlo ani lišácké varování, že pod dobrým osvětlením je více vidět na brankářovy chyby. Tlak Gaučáků ještě zesílil. Antoni důsledně bránili, často i v pěti a kontry zeslábly zvláště ve chvíli, kdy Burgyho kotník nevydržel jeho kličkování a definitivně odešel bez rozloučení. Za Kočkou ještě dvakrát zazvonila tyčka, ale podobný zvuk zazněl i na druhé straně, když Kopův parádní pas od půlící čáry hlavou trefil Zbóřa. Teprve v 55.minutě se obrana Antonů rozestoupila jako moře před Mojžíšem a borec s míčem se poděkoval třemi rychlými kroky a nechytatelnou bombou v pravé tyči - 2:2. Gaučáci chtěli vyhrát, takže ještě přitlačili. A pak přišla poslední minuta. Antoni vybojovali aut na půlce soupeře a protože bod považovali po tomto průběhu zápasu za uspokojivý, primární snahou bylo dohrát to někde v rohu, Zbóřova klička zleva na střed a překvapivá přízemní střela na bližší tyč, která gólmana hostí pořádně zaskočila, byla nečekaným bonusem, kterým se skóre naposledy převalilo na Antonskou stranu. Poslední dva ataky soupeře už nabuzená obrana ustála a Antoni si tak po kontumační výhře nad Milovicemi v minulém kole připsali další dva body, tentokrát o to příjemnější, že na ně dosáhli na hřišti.
Hvězdou č.1 byl v tomto zápase Anton 1 Kočka, druhou hvězdu si připíná autor dvou branek a hlavně té vítězné Anton 23 Zbóřa, třetí hvězdu musíme udělit zraněnému Antonu 15 Burgymu, který víceméně zařídil vedení v prvním poločase. Speciální hvězdičku věnujeme Antonu 3 Ondrovi, který vydržel na hřišti celých šedesát minut bez střídání.
8.kolo
Anton aus Tirol – Šrot FC VET 3:4 (0:1)
Středa 2.11.2022; 20:15 hřiště P2; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 Meďák, A3 Petr, A4 Vlasta, A9 Mlaďas, A10 Sváťa, A11 Kuba, A12 Milánek, A13 Ondra; A23 Zbóřa
Branky 25.min 0:1; 35.min 0:2; 38.min A3 Petr 1:2; 39.min A23 Zbóřa 2:2; 42.min. A9 Mlaďas 3:2; 49.min. 3:3; 60+5 3:4
Antoni do druhé poloviny podzimní části hlásí nějaké personální změny. Začněme tou méně příjemnou: doktoři v IKEMu vyhodnotili zprávy z kardiostimulátoru Antona 5 a vzhledem k tomu že největší výpadky korespondovaly přesně s časy našich zápasů, dostal od nich definitivní stopku. Dres s číslem 5 tak bude definitivně vyvěšen pod pomyslnou fotbalovou střechu na Hrabákově. Na druhé straně vítáme nového Antona Petra. Aby to nebylo tak jednoduché, tak z již etablovaného Ondry jsme udělali právoplatného Antona 13 a Petr si do konce sezóny provizorně oblékne trojku, která patří vedoucímu mužstva t.č. v rekonvalescenci. Během zimy vymyslíme, co s tím číselně uděláme dál.
První půle zápasu s mladým soupeřem moc střeleckých příležitostí nepřinesla. Šroťáci byli fotbaloví a běhaví, ovšem i u nás se sešla sestava z mladších Antonů, dokonce krátce po začátku dorazil i Anton 4 a dost pohybu přinesl i nový Anton Petr. Hrálo se tedy nahoru dolů se schopností obou týmů, dostat se po ztrátě rychle pod balón. Střelecké pokusy Antonů nebyly úplně přesné, když už Petr trefil branku, rána z trestného kopu mířila přímo doprostřed. A tak se zablýskalo na druhé straně. Fatální se stala nenápadná akce, během níž se zdálo, že míč buď schová do rukavic Kočka, nebo sebere Milánek, ale nakonec byl nejpohotovější soupeřův útočník, který mezi nimi píchl balón do sítě. Hlavní sudí hlásil 25. minutu, ale to se nám moc nezdálo, stejně jako ukončení první půle, která byla podezřele krátká. Tahle taškařice měla vyvrcholit na konci utkání, ale to jsme ještě netušili.
Na začátku druhé půle si s obranou Antonů pohrál jeden z útočníků Šrotu a zamířil pod víko. V té chvíli to s Antony nevypadalo vůbec dobře, ale to se mělo brzy změnit. Ve 38. minutě novopečený Anton 3 Petr dorazil gólmanem vyražený pokus Antona 23 a odstartoval hvězdnou pětiminutovku. Už za minutu hledal Zbóřa zprava před brankou nabíhajícího Ondru, obrana mu míč vrátila zpět a tak to Anton 23 zkusil napřímo a rána z úhlu se od vzdálenější tyče odrazila do branky - 2:2. A Antoni neměli dost: po zpětné přihrávce se do zakončení hrnuli Antoni 13 a 9, Ondra nakonec míč nechal Mlaďasovi a ten jej napálil pod víko - 3:2. Soupeři se pokusili rychle vyrovnat, v téhle fázi předvedl několk skvělých zákroků Kočka. Do zápasu se Šroťáci vrátili až za nějakých deset minut, když se jeden z nejlepších hráčů prosadil po pravé straně a svůj střelecký pokus šikovně nesměroval do branky, ale do spoluhráče natlačeného na zadní tyči - tomu stačilo nastavit pozadí a bylo srovnáno. A pak se začali dít věci. Když na hodinkách vedoucího týmu naskočila třicátá minuta, došlo ke střetu v našem pokutovém území a přiznejme si, že kdyby zápas pískala kompetentní dvojice rozhodčích, asi by soupeři kopali penaltu. Hlavní to ze své pozice vidět nemohl, ale pomezní měl signalizovat, že Petr pár centimetrů ve vápně soupeře přišlápl. Pomezní v tomto zápase ovšem plnil pouze roli zapisovatele, tak se hrálo dál a vzápětí přišla pomsta, když byl Petr sestřelen na půlící čáře. Hlavní nechal karty v kapse, tak mu vedoucí týmu napovídal, že bude lepší v této vyhrocené chvíli zápas ukončit, ostatně jeho hodinky ukazovaly, že druhá půle trvá už nějakých 32 minut. A v tu chvíli k nám doputovala zpráva, že sudí první půli omylem ukončil předčasně a tak o ten samý čas nastaví půli druhou. Asi by to nebyl takový problém, že první poločas trval s bídou dvacet minut, jsme si všimli, ale správný postup by byl, kdyby si sudí o půli přizval k sobě oba kapitány a tohle jim sdělil, včetně času, který bude trvat druhý poločas. Takhle bylo Antonům na nic, že si druhý poločas stopli. Nikdo z nich neměl tušení, kolik času vlastně zbývá odehrát. Ve zhruba páté minutě tohoto podivného nastavení si soupeři pomohli autovým vhazováním a hlavička na přední tyči skončila v naší síti, což byl nakonec rozhodující moment zápasu. Antonům se nepovedlo srovnat ani poté, co se při jednom závaru zranil brankář soupeře a musel odstoupit. Z poslední akce zápasu pálili Ondra, Petr i Zbóřa, ale ani jeden nedokázal obranný blok propálit.
Antoni neodehráli špatný zápas a absolutorium zaslouží všichni. První hvězdu nakonec dejme bojovnému Antonu 23 Zbóřovi, druhou běhavém Antonu 3 Petrovi, který si hned otevřel v Antonu střelecký účet a třetí Antonu 11 Kubovi.
9.kolo
Anton aus Tirol – Po útlumu 06 5:2 (1:0)
Středa 9.11.2022; 18:00 hřiště HRAB1; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 Meďák, A3 Petr, A4 Vlasta, A9 Mlaďas, A10 Sváťa, A11 Kuba, A12 Milánek, A23 Zbóřa
Branky 17.min A4 Vlasta 1:0; 34.min A12 Milánek 2:0; 38.min A23 Zbóřa 3:0; 42.min A23 Zbóřa 4:0; 43.min. 4:1; 50.min. 4:2; 58.min A3 Petr 5:2
Poslední domácí zápas nás přivítal novým osvětlením, což s povděkem kvitoval hlavně Kočka. Soupeřem nám byl tým Po útlumu, který měl tentokrát nejspíše problémy s docházkou: borci nastoupili bez střídání a v brance se objevil evidentně hráč z pole. To Antonům z minulého zápasu chyběl pouze Ondra a tak (ne)brankáře v brance soupeře hned ze začátku zahrnuli sprškou střel, leč bez úspěchu, něco letělo vedle, dvě obstojné rány Kuby gólman zlikvidoval. Soupeři se pouštěli do brejků a i oni ukazovali, že zakombinovat a zakončit umějí. Naštěstí pro nás největší šanci zlikvidoval Kočka. V 17. minutě Anton 4 Vlasta přetlačil s míčem na noze dva hráče soupeře, dostal se tak až před gólmana a spolehlivě vnějším nártem poslal míč okolo jeho nohou - 1:0. Soupeři mohli kontrovat po ostrém autovém vhazování, které na přední tyči šikovně tečoval hroťák - balón skončil o chlup vedle Kočkovy branky.
Do druhé půle Antoni vletěli ideálně. Milánek si počkal na Mojmírův rohový kop zprava a neomylně zacílil na zadní tyč - 2:0. Za čtyři minuty Mlaďas zkrotil svůj odkop tak, aby po jemné teči Kuby spadl přesně k nohám rozeběhnutého Zbóři. Anton 23 si nechal míč dvakrát skočit a pak jej neomylně napálil pod víko - 3:0. Když za další čtyři minuty Petr připravil Zbóřovi další střeleckou pozici, ve které si náš šutér počínal opět nekompromisně, vedli Antoni o čtyři branky a vše bylo zalité sluncem. V té chvíli už své působení ukončil Vlasta, který od začátku avizoval, že bude k dispozici pouze na první půli. Ještě než opustil brány areálu, bylo sníženo. Soupeřův nejšikovnější borec si i s trochou štěstí dokázal poradit s kompletní pravou stranou naší obrany a okolo Kočky poslal přihrávku na zcela nekrytého spoluhráče u levé tyče - 4:1. A soupeři začali kousat. Najednou nás přitlačili k naší brance a my měli pocit že se všechny balóny odrážejí k nim. Něco pochytal Kočka, častěji soupeři žehrali na nepřesnou koncovku, případně i jiné technické nedostatky, to když po propadnutí celé obrany mohli jít ve dvou sami na gólmana, ale prvního z nich zradilo zpracování. Deset minut před koncem došlo na půlící čáře k souboji, který se nám úplně nezdál. Po šlapáku na Kubu jsme na chvíli přestali hrát, očekávaje hvizd, ale ten nepřišel. Následovala jednoduchá akce po levé straně centr, první rána do tyče a koncovka do odkryté branky za stále rozhozenou obranou. Některým z nás se začaly nepříjemně vracet vzpomínky na jeden z jarních zápasů, v němž soupeři dokázali během poslední desetiminutovky dohnat náš čtyřbrankový náskok, ale nakonec to nebyl tento případ. Dvě minuty před koncem Petr důrazně odehrál balón před soupeřový střelcem, poslal tím Zbóřu do samostatného nájezdu a ještě si mu stihl naběhnout tak, aby dostal balón před prázdnou. Teď se zase ten souboj před naší brankou moc nepozdával soupeřům, leč v kontextu předchozí branky v naší síti nebyl odpískaný správně. Každopádně sudí na nic nečekal a po další akci, jež skončila nepříjemným střetem Kuby a hráčem soupeře, který si z naší páté branky odnesl pocit křivdy, zápas v poněkud rozjitřené atmosféře ukončil.
Hvězdou č.1 v dresu Antona byl Anton 3 Petr, jehož naběhané kilometry ve sprintu atakují všechny rekordy Antonské historie. Hvězdu číslo 2 si připíná Anton 4 Vlasta, který odehrál své minuty bez střídání, na svých zádech držel čtyřicet minut celou obranu a ještě první brankou stihl otevřít konzervu soupeřovy obrany. Hvězdou č.3 je autor dvou branek a jedné asistence Anton 23 Zbóřa.
10.kolo
Anton aus Tirol – Morová rána 2:4 (0:3)
Čtvrtek 17.11.2022; 19:00 hřiště P3; UMT3
Sestava: A1 Kočka –A8 Mojmír, A9 Mlaďas, A10 Sváťa, A11 Kuba, A12 Milánek, A13 Ondra, A23 Zbóřa
Branky 1.min 0:1; 8.min 0:2; 15.min 0:3; 39.min A23 Zbóřa 1:3; 48.min. 1:4; 53.min. A13 Ondra 2:4
Desáté kolo nebylo pro Antony procházkou růžovou zahradou. Dát dohromady alespoň dva na střídání dalo vedoucímu mužstva velkou fušku a to všechno s velikým otazníkem, protože Milánek má své koleno pořád v režimu na čestné slovo a Anton 23 Zbóřa si na začátku týdne podvrtl kotník. Nakonec tedy dorazil a když viděl tragický začátek, rychle se převlékl. Pouze v teoretické rovině zůstal plán s Antonem 3, který se na vedlejším hřišti proháněl v souběžně hraném zápase svého superveteránského týmu a slíbil případně přebíhat. Soupeřem nám byla Morová rána, která byla před tímto zápasem na posledním místě tabulky, což není moc k pochopení. Snad se tedy stává, že se tým plný mladých, běhavých a krutě důrazných borců takhle sejde pouze na nás. Každopádně zápas s nimi jako vždycky bolel.
Pokud by někdo chtěl natočit instruktážní reportáž na téma „jak by se Hanspaulka hrát neměla“, stačilo použít záběry na Antony z první čtvrthodiny tohoto utkání. Hned po rozehrání soupeři zaútočili a bílá obrana jenom koukala, jak si frajer krok za vápnem připravuje střeleckou pozici a pálí přesně do horního rohu Kočkovy branky. Sudí hlásil zapisovateli osmnáctou vteřinu. Antoni přešli na zcela sebedestruktivní taktiku: vždycky se tři nabídli dopředu, v očekávání, že na ně obrana dokáže dostat balón. Soupeři se vrátili v pěti, takže jeden z ofenzivních Antonů byl obsazen jedním soupeřem a další dva byli zdvojeni. V té chvíli přišla přihrávka na jednoho z takto střežených hráčů po zemi do nohy a následoval brejk soupeřů tři na dva, případně dva na jednoho – to podle toho, jak daleko byli oba beci od sebe. Útočníci Morové rány dvakrát vykombinovali tuhle situaci do prázdné a spoustu další podobných situací zahodili, něco zlikvidoval skvěle chytající Kočka, něco skončilo na nepřesnostech útočníků. Antoni se do koncovky nedostávali a těžce se potáceli po hřišti jako boxer těsně před odpočítáváním. Tuto symboliku podtrhl Milánek, který při pokusu o odkop trefil Antona 11 přesně do nosu. Ten se těžce zvedal a nakonec zápas nedohrál. Až v závěru poločasu se Antoni osmělili. Zbóřa pomalu zvedl dirigentskou taktovku a některé akce před půlí už začaly mít parametry fotbalu. Krátce před přestávkou vykombinovali Antoni pozici pro Mlaďase, ten šel na gólmana sám z osy hřiště chvilku uvažoval o přihrávce na nabíhajícího Kubu, ale nakonec zvolil technickou placu na zadní, což gólman zvládl zlikvidovat s vypětím všech sil.
Do druhé půle Antoni vstoupili lépe, částečně i proto že soupeři poněkud zvolnili. Ve 38. minutě Ondra patičkou poslal na zteč Antona 23 a Zbóřa ranou zleva na přední tyč snížil - 1:3. Přeci jenom jsme začali i zakončovat: Ondrovu ránu vytáhl gólman, na Mojmírovu nabídku od brankové čáry nabíhající útočníci nedosáhli, Zbóřova hlavička šla nad. Ještě jednou soupeři dokázali svůj rychlý útok dotáhnout do prázdné a zvýšit opět na tříbrankový rozdíl, ovšem poslední slovo měl Ondra, který vletěl do Mojmírova rohu a spolu s obráncem, kterého měl na zádech, poslali míč do branky soupeře. Videorozbor by asi branku označil jako vlastní, ale v zápise se objevila třináctka, což pro Ondru znamená první trefu v našem dresu – 2:4. A nemuselo zůstat jenom u toho. Krátce na to Zbóřa zkusil poněkud utajenou placírkou zpoza obránce nachytat gólmana a ten jenom zděšeně sledoval, jak míč naráží do břevna. Další snížení nám nebylo přáno a protože v samotném závěru předvedl Kočka neskutečný zákrok u své levé tyče, zůstalo u celkem přijatelné prohry…
Hvězdou č.1 byl tentokrát muž s jedničkou na zádech, některé Kočkovy zákroky braly dech. Druhou hvězdou byl tahoun našich útočných akcí Anton 23 Zbóřa, s bilancí 1+1 mu konkuroval Anton 13 Ondra.
2.kolo
Anton aus Tirol - The Penguins 6:5 XXL 5:7 (2:3)
Středa 23.11.2022; 18:15 hřiště HOSTI; UMT3
Sestava: A1 Vokurka - A8 Mojmír, A9 Mlaďas, A10 Sváťa, A11 Kuba, A12 Milánek, A13 Ondra, A23 Zbóřa, A16 Petr, A2 Meďák
Branky 5.min 0:1; 12.min 0:2; 25.min 0:3; 26.min A12 Milánek 1:3; 28.min. A23 Zbóřa 2:3; 41.min. 2:4; 45.min. A23 Zbóřa 3:4; 46.min. 3:5; 47. min. 3:6; 50. min. A12 Milánek 4:6; 54. min. A13 Ondra 5:6; 55. min. 5:7
Dohrávané druhé kolo s Penguiny pro nás mělo nadále nádech boje o záchranu. Sestava se sešla v poměrně velmi slušném počtu, kdy jsme měli k dispozici hned 4 střídající, a to vše navíc pod dozorem supervisora A5 Kopy. Úvod zápasu na hostivařské sešlapané umělce, která už toho hodně pamatuje, byl trochu od ničeho k ničemu, hlavně mezi vápny. Přesto zejména Antoni z toho od ničeho k ničemu mohli vyjít výrazně lépe, než soupeř. Bohužel opak byl pravdou. Místo abychom po čtvrthodině vedli 3 nebo dokonce 4:0, prohrávali jsme 0:2. Hned třikrát byl posledním v řadě naší libé kombinace, zakončujícím do prázdné, Anton dvojka. Žel třikrát žalostně a osudově selhal. Domácí těžili zejména ze střeleckých schopností své největší individuality s pětkou na zádech, která své střely uklízela spolehlivě a přesně za háčky. Krátce před pauzou jsme se za stavu 0:3 z hluboka nadechli a během 3 minut dvěma góly stáhli na rozdíl jediné branky. Nejprve Milánek uklidil míč po rohovém kopu po zemi k tyči a následně Zbóřa místo přihrávky zvolil střelu, která prošla skrz gólmana do sítě. To už jsme ale přibližně od poloviny prní půle hráli bez A16 Petra, kterého zradil zadní stehenní sval, čímž pro něj předčasně skončila sezóna a Antoni ztratili nemalou část ofenzívní podpory.
Do druhého poločasu jsme byli povzbuzeni dvěma góly a reálnou šancí na zvrat. Realita byla ale trochu jiná. Nadále jsme se nebyli schopni vyhnout fatálním chybám v rozehrávce, které Penguins poměrně pravidelně trestali. Když domácí asi 15 minut před koncem odskočili na rozdíl tří branek, moc víry jsme v sobě objektivně asi neměli. Pět minut před koncem jsme ale přece jen zvedli hlavu a dvěma slepenými góly se opět dotáhli na jediný gól. Šnace aspoň bod nám ale vydržela sotva minutu. Ve chvíli, kdy jsme se nadechovali k závěrečnému náporu, za využití zapojení i gólmana do hry, A12 odevzdal míč nejlepšímu hráči zápasu a ten střelou přes celé hřiště po zemi neomylně našel cestu míči do sítě a definitivně rozhodl o tom, že v dohrávce zářijového kola zůstaneme bez bodů.
Domácí celek působil velmi hratelně, teda s jedinou výjimkou, kterou byl rozdílový hráč s číslem 5., ten představoval pro naši obranu i gólmana opravdu smrtící nebezpečí. My jsme si sami namíchali naprosto smrtící koktejl, kdy jsme jednak v úvodu neproměňovali opravdu stoprocentní šance a druhak minimálně v pěti případech měli velmi silný podpis pod inkasovanými brankami hrubými chybami v rozehrávce/ztrátami míče, které soupeř s díky využil.
První hvězdu si zasloužil A23 Zbóřa, který na obranu i gólmana protivníka platil, druhou hvězdu si zasloužil A1 Vokurka, který sice 7x inkasoval, což se může zdát na první pohled dost, nicméně mnoho těžkých střel zneškodnil, hodně nám vypomáhal v rozehrávce a nakonec u těch gólů, se s tím popravdě moc dělat nedalo. Třetí hvězdu dáváme A12 Milánkovi za přesné trefy...
11.kolo
Anton aus Tirol – Santa Dominika 10:4 (6:2)
Středa 30.11.2022; 20:15 hřiště MIKU1; UMT3
Sestava: A1 Kočka – A2 Meďák, A4 Vlasta, A8 Mojmír, A11 Kuba, A12 Milánek, Anton 13 Ondra; A15 Burgy, A23 Zbóřa
Branky 3.min. A15 Burgy 1:0; 9.min. 1:1; 17.min. A15 Burgy 2:1; 18.min. A11 Kuba 3:1; 21.min. A4 Vlasta 4:1; 23.min A15 Burgy 5:1; 27.min. A4 Vlasta 6:1; 30.min. 6:2; 39.min. A23 Zbóřa 7:2; 40.min. A23 Zbóřa 8:2; 47.min. A12 Milánek 9:2; 49.min 9:3; 51.min. 9:4; 55.min. A11 Kuba 10:4
Poslední podzimní kolo mělo z pohledu Antonů úplně všechno a to včetně předzápasových kotrmelců se sestavou. Posuďte sami: ještě v den zápasu ráno hlásili absenci Antoni 3, 4, 10 a 11, naopak zkusit to po dlouhém zranění šel Anton 15. Ráno změnil plány Anton 11, takže se na večer přihlásil do hry, ve tři odpoledne odpadl kvůli problémům se zády Anton 9, to vykompenzoval Anton 4, kterému vyhovoval pozdější začátek zápasu. Dvacet minut před koncem se ozval Anton 1, že má nějaký akutní problém a nebude k dispozici, ovšem když už se losovalo, kdo jeho místo převezme, objevil se udýchaný v branách areálu a odchytal fantastický zápas.
Santa Dominika měla před jedenáctým kolem jenom teoretickou naději na záchranu – z posledního místa tabulky potřebovala vedle výhry i to, aby se v souběžně hraném zápase dva její konkurenti, které oba porazila, rozešli s remízou. Bylo pro nás tedy trochu překvapením, že proti nám nastoupil celek plný mladých, běhavých a štíhlých borců, který by na první pohled neměl mít problémy v jakékoliv soutěži. Záhy se ovšem ukázalo, že postavení našeho soupeře má dva jasné společné jmenovatele: slušnou až skvělou hru v poli provázela nepřesná koncovka a hlavně velké nedůslednosti při bránění. Suma sumárum, hrál se fotbal, který běhavější Antonské sestavě plně vyhovoval. Bylo potěšující, že vysokému tempu nahoru/dolů se dokázali přizpůsobit i starší součástky naší sestavy.
Do zahajovací sestavy jsme chtěli poslat to nejlepší, co máme k dispozici, ovšem nejstaršího Antona jsme ze hřiště dostat nedokázali. Byl to právě Anton 2, kdo ve třetí minutě s rukama v bok z půlící čáry pozorně sledoval akci po levé straně a když Burgy přízemní přihrávku uklidil do sítě, spokojeně zatleskal a šel střídat. Hrálo se v tempu a bezstarostně, soupeřovo bránění nejlépe charakterizovala situace, kdy při našem autovém vhazování na půlící čáře, obsadili hráči Santa Dominiky všechny Antony na naší polovině hřiště včetně Kočky a nechali za sebou osamoceného Zbóřu. Ani vhazující Vlasta tomu nemohl uvěřit a chvíli trvalo, než vyslal našeho forwarda vstříc brance soupeře. Ten si potom na poslední chvíli uvědomil, že ho bolí achilovka a tak místo razantního zakončení vsadil na placírku, na níž si gólman Dominiky pochutnal. V deváté minutě bylo vyrovnáno, naše útočná letka se po ztrátě míče sice stihla vrátit ve třech za balón, ale na nějaké rozebrání hráčů ani nepomyslela, frajer vlevo od Kočky měl dost času na to, aby si převzal míč a seřídil mířidla – 1:1. V sedmnácté minutě Zbóřa udržel míč na půlce, v momentě, kdy každý čekal malou domů, se s míčem nečekaně otočil, čímž vyřadil ze hry dva soupeře a mezi dalšíma dvěma vykouzlil parádní pas, který Burgy šikovně protečoval do sítě – 2:1. A Antoni spustili uragán: už za minutu házel Ondra aut, Kuba míč lehce škrtl čelenkou a balón se zastavil až v bráně – 3:1. Za tři minuty byl na ose hřiště faulován Vlasta, skvělý sudí, nejprve ponechal výhodu, ale když viděl, že příliš výhod faulovanému neskýtá, nařídil přímý volný kop. Anton 4 pohledem zkontroloval postavení zdi i gólmana a svůj obstřel „na zadní“ nemohl nasměrovat lépe – míč se od tyče těsně pod břevnem odrazil do brány počtvrté – 4:1. Za další tři minuty nám Anton 15 předvedl něco z Maradonovy školky pro malé fotbalisty: ve vlastním pokutovém území sebral finálku soupeřů, vyrazil nejprve k pravé postranní lajně a odtud po diagonále napříč hřištěm. Během několika vteřin obešel všechny hráče soupeře, některé i několikrát a když už se zdálo, že jeho rozlet utne gólman, píchl si míč i okolo něj a dovezl jej do branky – 5:1. Za obligátní tři minuty Antoni zdárně složili zkoušku na téma „Jak má vypadat nájezd tří na dva“. Zbóřa zakombinoval na pravé straně s Ondrou a následně předložil míč Vlastovi, který si smlsl na koncovce u levé tyče – 6:1. V poslední minutě první půle ještě jednou kapituloval Kočka, jehož zápas zastihl v obdivuhodné formě, ovšem situace, kdy se před ním vynořili tři osamocení hráči soupeře, byla i pro něj neřešitelná – 6:2.
Na začátku druhé půle Dominika podruhé vyměnila gólmana, rukavice vyfasoval nebezpečný útočník, což na deset trochu ztlumilo střelecký uragán, ale pouze do chvíle, než Kuba s Burgym připravili střeleckou pozici pro Zbóřu, což o minutu později zopakovali – 8:2. Mladá slečna zapisovatelka se šla ujistit, kdo že to dal ty dva góly, a do zápisu napsala číslo 23 a jménu Burget – uvidíme, jak se k tomu statistická komise na svazu postaví. Vrcholné číslo Antonů přišlo ve 47. minutě: Kuba poslal míč doprava na Zbóřu, ten okamžitě poslal parádní pas na rozeběhnutého Antona 12 a Milánek z první levou nohu z nulového úhlu bezpečně uklidil balón za překvapeného gólmana - 9:2. Snad pod dojmem dokonalosti této branky Antoni trochu polevili a zvolnili krok. Soupeři jejich neochotu vracet se záhy ztrestali dvěma rychlými góly, leč ani poslední slovo jim nebylo přáno, Kuba jim pět minut před koncem na cestu do druhé ligy načepoval desítku.
Jak již bylo řečeno, zápas měl úplně všechno. Diváci, kteří přišli na předzápas v podobě finále nejvyšší soutěže (Klokan – Restaurace u Pecků 1:4) a nezůstali na hlavní chod, mohli jenom litovat. Nikdo by se nemohl divit, kdyby na konci zápasu byl stav 20:20. Ne že by obrany vůbec neexistovaly, ale tahaly za kratší konec, útočilo se na obou stranách minimálně ve čtyřech, brankáři se překonávaly, tyče zvonily. Antoni se na lavičce řešili zásadní otázky: Proč si to necháme na poslední kolo? Proč takhle nevypadají naše zápasy pokaždé? Je potřeba smeknout i před soupeřem, který byl na míči neskutečně silný a dojel hlavně koncovku a na Kočku v naší bráně.
Největší hvězdou posledního zápasu byl Anton 1 Kočka, druhou a třetí hvězdu si svorně připínají Antoni 8 Mojmír a 12 Milánek za to, že je tempo mladších spoluhráčů nesemlelo, naopak se zdálo, že si před zápasem lokli z pramene mládí. Uznání ovšem zaslouží všichni aktéři zápasu, včetně přesného sudího.