2015 JARO
17.SAISON
01.KOLO Anton aus Tirol – Zachovalí 7:4 (3:1)
Středa 25.03.2015, 18:30 hřiště Hrabákova UMT3
Sestava: Kočka - Kopa, Mlaďas, Mojmír, Milánek – Karel, Meďák, Ríša, Burgy
Branky: 6.min. Anton 3 Karel 1:0; 9.min. Anton 15 Burgy 2:0; 24.min. 2:1; 30.min. Anton 7 Ríša 3:1; 33.min. Anton 2 Meďák 4:1; 34.min. 4:2; 36.min. 4:3; 38.min. Anton 12 Milánek 5:3; 44.min. Anton 2 Meďák 6:3; 47.min. 6:4; 54.min. Anton 2 Meďák 7:4
Na úvodní zápas sezóny se hlásila kompletní Antoňácká sestava. Lehce po poledni Antona deset skolila viróza a tak kopačky po několika měsících vyhrabal ze skříně Anton osm Mojmír. I když kopačky… červenobílé boty, které úžasně ladili k základním dresům, měly podrážku na všechny možné druhy sportů. Fotografie našeho otce zakladatele zhotovená těsně před začátkem utkání se stala hitem na všech sociálních sítích už během první půle.
Do souboje s nováčkem soutěže jsme vlétli tak, jak se na druholigového starousedlíka sluší a patří. Soupeři bez střídání během první desetiminutovky nevěděli kam dřív skočit a hned dvakrát lovili míč ze své sítě. V šesté minutě po autovém vhazování Antona sedm Anton tři v důrazném souboji přetlačil brankáře Zachovalých a odměnou mu byl opuštěný míč u nohy, zívající branka před ním a ležící brankář za zády. Za tři minuty zpětnou přihrávku Antona sedm napálil z první Anton patnáct Burgy a naše vedení bylo dvojnásobné. Velice slušnou čtvrthodinku z naší strany zakončilo Kopovo prostrčení, po němž šel Ríša sám na brankáře a nastřelil pravou tyčku. Soupeři se po dvaceti minutkách pomalinku, polehounku osmělili a šest minut před půlí udeřili. Banální ztráta míče na půlící čáře vyústila v pohotovou přízemní ránu, která prošla Antonovi devět mezi nohama a skončila u pravé tyče Kočkovy branky. Když do konce první půle chybělo pár vteřinek, dostal se do dobré střelecké příležitostí Anton dva a jeho rána dost vyděsila jednoho místního domorodce, který pokojně kouřil na balkóně v šestém patře přilehlého panelového domu. Zatímco náš sniper vyrazil do tmy hledat balón, znovu jsme odskočili na dvoubrankový rozdíl. Burgy se s trochou štěstí protlačil soupeřovou obranou a akci vyšperkoval dokonalou přihrávkou na Antona sedm Ríšu, který si po dvou asistencích připsal i gólový zápis.
I druhou půli jsme začali zostra a s gólovým vyjádřením už ve třetí minutě. Anton sedm rozjel akci poněkud kostrbatější přihrávkou doleva, Anton tři byl u míče dříve, než vybíhající brankář, položil si jej a vyzval ke skórování Antona dva, který dal potupné jesle obránci, snažícímu se zaskočit na brankové čáře. Pokud si v této chvíli někdo řekl, že už je rozhodnuto, další minuty ho rychle vyvedly z omylu. Soupeřův kapitán se hned po rozehrání prosadil po naší levé straně a jeho nastřelení před branku se od břicha Antona sedm odrazilo za Kočkova záda. Za dvě minuty jsme nedokázali zastavit nejšikovnějšího borce v dresu Zachovalých a najednou jsme vedli pouze o gól. Naštěstí pro nás už za dvě minuty se Anton dvanáct Milánek opřel do rohového kopu Antona sedm a znovu naše vedení zdvojnásobil. Čtvrthodinky před koncem natáhl Anton dva ke střele zrovna v okamžiku, kdy před brankářem soupeřů přeběhl Anton tři. Nešťastný gólman ztratil míč z dohledu jenom na okamžik, ale to stačilo k tomu, aby mávl rukama do prázdna. Marně se Anton tři hlásil, že balón tečoval čupřinou, Meďák si gólový zápis vzít nenechal. Třígólový rozdíl se zdál bezpečný, ale ani soupeři nezaháleli. Při trestném kopu z ideální vzdálenosti za ruku, kterou si Meďák pomohl při zpracování, si Kočka postavil do zdi tři hráče a tudíž u pravé tyčky zůstal volný střelec. Vzápětí si šikovný středopolař povodil kompletní naší obranu a Kočku zachránila pravá tyč. Na druhé straně pravou tyč tvrdou bombou z několika kroků orazítkoval Anton pět Kopa, když jej ke skórování vyzval svým klasickým kličkováním Burgy. I Anton tři seznámil míč s tyčí soupeřovy branky, když překvapil brankáře střelou z ostrého úhlu, která mu prošla mezi nohama. Šest minut před koncem se soupeřův šikula znovu chystal k rychlému brejku, ale Anton sedm Ríša zabojoval, míč mu odebral a předal Antonovi dva. Ten se s nějakým návratem příliš neobtěžoval, sám na kraji pokutového území se chystal s rukama v pomyslných kapsách fandit svým defenzivním spoluhráčům a tak měl dostatek času na zpracování a přesnou střelu o levou tyč.
První hvězdou zápasu byl Anton sedm Ríša s jednou brankou a čtyřmi finálními přihrávkami. Drohou hvězdu si připíná autor tří branek Anton dva Meďák. Třetí hvězdou potom Anton patnáct Burgy.
A3
02.KOLO Anton aus Tirol – SFC Kliďas 0:1(0:0)
Středa 01.04.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 1, UMT3
Sestava: Sváťa – Kopa, Mlaďas, Milánek – Meďák, Burgy, Ríša, Karel
Branka 45.min. 0:1
Druhé kolo nás na prvního apríla přivítalo stylovým aprílovým počasím. Už při rozehrávání na nás napadalo pár sněhových vloček, v průběhu zápasu střídavě pršelo a sněžilo, prostě počasí na všechno možné, jenom ne na fotbal. Oproti prvnímu kolu jsme měli určité problémy s docházkou: Kočku zlákala semifinálová série hokejové extraligy, Mojmír měl v plánu nějakou zahraniční dovolenou a Milánek zase nabídku na pískání. Nakonec si posledně jmenovaný našel záskok a tak jsme měli ideální počet dvou lidí na střídání.
Tým Kliďasu nám nesedí, to si můžeme říci na rovinu. Nedá se říci, že by šlo o nějaké kdovíjak talentované fotbalisty, kteří by si nás posadili na zadek, ale jsou běhaví, důrazní a prostě nás do šancí odmítají pouštět. Ani spojení Antonů sedm a patnáct, tedy těch nejtvořivějších součástek, co máme k dispozici, nevedlo k jedinému přečíslení. Naše šance v první půli rekrutovali z Ríšových autových vhazování, z nichž Anton tři zakončoval dvakrát hlavou a jednou špičkou kopačky, pokaždé však o kousky vedle soupeřovy branky. Na druhé straně zase naší obranu pevně držela dvojice Kopa-Mlaďas, kterým zdatně sekundoval Milánek, takže i soupeři se prosazovali jenom ze standardních situací. Zvláště patička po prvním rohovém kopu vypadala nebezpečně a Sváťa ji s vypětím všech sil likvidoval efektní robinzonádou. Nezajímavou první půli ukončil Milánkův pokus rozčeřivší boční síť.
O přestávce Milánek prohlásil, že tohle je zápas „o jednom gólu“ a byla to slova prorocká.
Na začátku druhé půle soupeři nezaložili útok úplně ideálně. Burgy rychle prostrčil míč za obranu na Karla. Anton tři pod dojmem rychle se blížících obránců střílel druhým dotykem zleva na zadní tyč a brankář Kliďasů jeho pokus vykopl nohou. Dlouho šlo o jedinou vážnější šanci celého zápasu, nepočítáme li Mlaďasovu pumelici od levé postranní čáry, kterou brankář Kliďasů s námahou vyrazil na roh. Čtvrt hodiny před koncem Anton tři dopil svůj kalich hořkosti až do dna. Při soupeřově rohu klasicky kryl brankovou čáru, ale nevydržel stát na místě a udělal osudný krok směrem do hřiště. Prudce kopnutý přízemní centr mu prošel mezi nohama a překvapený Sváťa míč srazil do sítě – 0:1. Zdrcený Anton tři se s hlavou v dlaních ukryl na střídačku a zbytek týmu se vrhnul do útoku. Z toho samozřejmě rezultovala okénka v obraně. Sváťa si poradil s nájezdem zprava, nádherný zákrok vytáhl proti trestnému kopu z ideální vzdálenosti a dvakrát podržel naše akcie, když byl daleko za pokutovým územím u míče dříve, než soupeřův útočník. Nám svitla naděje v okamžiku, kdy kompletní sestava vykombinovala šanci pro Antona dva, ale Meďák nenašel odvahu pro koncovku do poloodkryté branky z první. Minutku, dvě si tedy balón zpracovával a dal tak šanci soupeřovu brankáři, aby si v klidu vypil kafíčko a potom se našemu střelci vrhnul pod nohy. Víc jsme vyprodukovat nedokázali a tak jsme si v „remízovém zápase“ připsali porážku o jeden nešťastný gól – přesně jak bylo o přestávce předpovězeno.
Hvězdy se v takovém zápase hledají těžce. První hvězdou bych viděl Antona pět Kopu, jehož výkon v obraně neměl chybu. Druhou hvězdou Antona devět Mlaďase,za výrazný podíl na tom, že soupeři se tři čtvrtě hodiny nedostali k pořádnému zakončení. Hvězdou číslo tři potom Sváťu za poslední čtvrthodinu.
Pokud se hvězdy hledaly těžko, daleko lehčí je najít „dřeváka“ zápasu. Anton tři Karel nejenomže se neprosadil na hrotu, ale hlavně svojí hrubkou při rohovém kopu umožnil Kliďasům zápas rozhodnout.
A3
07.KOLO Anton aus Tirol – CFC Letňany 3:3 (1:3)
Středa 08.04.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Sváťa, Kopa, Mlaďas – Milánek, Mojmír, Meďák, Ríša, Karel
Branky 1.min. 0:1; 4.min. 0:2; 12.min. Anton 10 Sváťa 1:2; 28.min. 1:3; 31.min Anton 5 Kopa 2:3; 39.min Anton 3 Karel 3:3
Po druhém kole měla kompletní skupina V2B pauzu, ovšem až na dva týmy: Antoni si střihli předehrávku sedmého kola s celkem CFC Letňany, který nás loni na podzim ošklivě vyučil. Tahouna naší ofenzivy Antona patnáct Burgyho odeslal zaměstnavatel na služební cestu a to zmobilizovalo ostatní Antony natolik, že ohlásili plnou účast. Anton tři sice původně poukazoval na nějakou chorobu, která přepadla jeho tělesnou schránku, ale nakonec i on schroupal nějaký ten paralen, nakapal do nosu trochu toho efedrinu a vyrazil na zteč.
Začátek zápasu však pro nás byl jako ze zlého snu. Po vítězném střihání uprostřed hřiště jsme zvolili naší oblíbenou stranu a soupeřům nechali míč, což se ukázalo jako osudná chyba. Kdyby Anton tři v roli kapitána tušil, co bude následovat po rozehrání, jistě by zvolil balón. Hráči Letňan nám po rozehře prostě kulatý nesmysl nepůjčili a přestože jsme se snažili bránit v pěti lidech na vlastní půlce, dovezli nám jej po pohledné kombinaci do prázdné branky. Ve čtvrté minutě se situace do puntíku opakovala. Míči v naší síti předcházelo několik prohraných soubojů uprostřed hřiště a relativně jednoduchá, přímočará akce, zakončená přihrávkou okolo bezmocného Kočky na zoufale osamoceného střelce. V těchto momentech jsme byli zralí na ručník. Do hlav našich hráčů se vkrádaly obavy z debaklu, myšlenky bloudili vzpomínkami na Prapražačku a výsledky typu 1:7. V hokeji bychom si vzali pořádně dlouhý oddechový čas, tady nic takového nebylo možné. Prostě jsme se museli sebrat sami. Trochu nám pomohl soupeřův obránce, který si před vlastním vápnem při odkopu napálil míč do vlastní ruky a spolu s ním rozhodčí, jenž nedal na doporučení pravidel malého fotbalu a zapískal. Anton deset soustředěně zkontroloval postavení spoluhráčů a utěšenou bombou zamířil doprostřed dvoučlenné zdi. Ta se v pravý čas rozestoupila a brankář Letňan mohl jenom bezmocně rozhodit rukama – 1:2. Povzbuzení snížením jsme se začali tlačit do útoku a hru vyrovnali. Meďákův ukázkově nastřelený roh nedokázal usměrnit Anton sedm Ríša, ten samý hráč po dlouhém autovém vhazování Mlaďase minul branku volejem zleva, Meďákovu přízemní ránu z podobných míst vykopl gólman, Milánek při přesilové situaci koncovku zoufale prováhal a nakonec alespoň nabil Antonovi pět, který vyprášil kožich obětavému obránci. Po Kopově autu se ranou těsně nad zastřeloval Karel a nájezd čtyř na dva zazdil tentýž hráč střelou, kterou bez problémů vytlačil brankář Letňan. Dvě minuty před půlí nám propadlo obranou nenápadné autové vhazování od půlící čáry, soupeřův maličký borec s kulichem na hlavě byl u míče dříve než Kočka, obhodil si jej a znovu dovezl míč do prázdné branky. Do poločasové přestávky jsme šli s mankem dvou gólů a to jsme ještě mohli být vděčni sudímu, který ukončil poločas v momentě, kdy Letňanští rozjížděli akci, na jejímž konci byla narážečka a bek soupeře stál osamocen před Kočkou. Faktem ovšem zůstává, že ten hvizd zřejmě neslyšel, takže zakončoval naplno a Kočka jeho pokus i tak dokázal vytěsnit.
Na začátku druhé půle jsme soupeřům oplatili začátek té první. Kopa si navedl balón od levé postranní čáry do středu, narazil si s Milánkem a povedenou přízemní střelou k levé tyči nás dostal na dostřel. Na konci první desetiminutovky se po autovém vhazování Antona pět ukázkovou hlavičkou prosadil na přední tyči Anton tři a najednou se začínalo od začátku. Soupeři i nadále hráli stejně. Stále se tlačili se dopředu, ale s postupně docházejícími hráči (do druhé půle šli už s pěti muži na střídání) se ředila kvalita a tak jim v koncovce vždy chyběl krok, či dva. Na druhé straně Anton sedm Ríša odkulhal s poraněným svalem a my jsme museli zvládnout konec utkání se dvěma kousky za lajnou. Co se tímto odstoupením stalo s kvalitou naší hry, si hodnotit netroufám, ale faktem je, že jsme začali více bránit a více tím pádem vyráželi do brejků a překvapivě si vytvářeli dost šancí. Těžkou přihrávku Antona dvanáct Milánka nezkrotil před brankářem osamocený Anton tři. Stejný hráč střílel vedle po prostrkávačce aktivního Antona osm, který sám si ve druhé půli připsal nejméně tři střelecké pokusy ze střední vzdálenosti. Bohužel jeho obrovské kopačky sice dokázaly až neuvěřitelně přetlačit soupeře v osobních soubojích, ale při střelách už jim chyběla razance. Navíc se v závěru zápasu ukázalo, že jejich trvanlivost byla koncipována pouze na dvě utkání, takže je otázkou, čím nás Mojmír překvapí za týden. V závěru ještě Milánek nepředpokládal, že by až k němu mohl propadnout rohový kop, znovu velice šikovně zahraný Antonem dva a nějakých pět minut před koncem soupeřův gólman s vypětím všech sil vytlačil utěšenou koncovku samostatné akce Antona pět Kopy. V úplném závěru nás Letňany sevřely v kleštích. V posledních sekundách, kdy Karel při zdánlivě snadném odkopu trefil sedací partie Sváti, nastala v našem vápně trma vrma a Kočka měl plné ruce práce, aby na čáře stihl odpálit míč z hlavy soupeřova útočníka. Potom už následovalo zakončení směrem k šatnám a závěrečný hvizd mladého, nepřesného, leč jinak sympatického rozhodčího.
Hvězdou číslo jedna bych viděl Antona pět Kopu. Na toto ocenění by stačila už pouhá bilance jednoho gólu a jedné asistence, ale Kopa své hodnocení ještě podpořil neuvěřitelným množstvím sprintů směrem dopředu, stejným množstvím poctivých návratů a důrazných soubojů se soupeřovými útočníky. Za hvězdu číslo dvě považuji Antona deset Sváťu. Nejenom za branku z trestného kopu, která nám po hrůzné desetiminutovce vrátila přesvědčení, že ze zápasu nemusíme odejít se skloněnou hlavou, ale i za množství spolehlivých obranných zákroků zvláště v závěru druhé půle. Co se nakonec vyvine z přátelství Antona deset s mladým sudím, které se nenadále zrodilo po neodpískaném šlapáku na Kopu, si netroufá autor těchto řádků odhadovat. Pro mnohé překvapivě za hvězdu číslo tři tohoto zápasu z naší strany vidím Antona dva. Meďák se sice směrem dopředu nikterak výrazně neprosadil, ale ve druhé půli se ujal „hokejové“ role bránícího křídla, v pozici psa obranáře kryl záda ofenzivnějším hráčům a byl důležitou součástkou stroje, který i přes nepříznivě se vyvíjející skóre dovedl zápas k bodovému zisku.
A3
03.KOLO Anton aus Tirol – Po Útlumu 06 5:2 (1:1)
Středa 15.04.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Sváťa, Kopa, Mlaďas – Milánek, Meďák, Karel, Burgy
Branky: 12.min. 1:0 Burgy; 26.min 1:1; 46.min 2:1 Karel; 47.min 3:1 Burgy; 48.min 3:2; 55.min 4:2 Mlaďas; 60.min 5:2 Meďák
Po remízové předehrávce sedmého kola nás čekal tým, který navzdory názvu opravdu není „po útlumu“. A pokud ano, tak na něm nenechal příliš stop. To jsme poznali loni na jaře, kdy jsme z prvního kola odešli s porážkou 0:3. Teď nadešel čas odvety. V minulém kole ruplo ve svalu Antonovi sedm Ríšovi, Anton osm zase oplakal své dnes již legendární kopačky a zatím nesehnal náhradu. Zbytek týmu hlásil účast, takže suma sumárum, měli jsme k dispozici dva hráče na střídání, ideálně jednoho do ofenzivy a jednoho do obrany.
Anton tři v roli kapitána opět spolehlivě vyhrál předzápasové stříhání, což na jaře, když v době začátku zápasu sluníčko zapadá nad Krčským lesem, vůbec není k zahození. Na rozdíl od minulého kola jsme si první útok soupeře pohlídali, ale i tak zápas začal bez dlouhého oťukávání, od první minuty oba týmy útočili a zaměstnávali oba gólmany. Ve dvanácté minutě nejprve soupeřova obrana spolehlivě zlikvidovala náš rohový kop, ale s rozehrávkou si neporadila. Burgy vyzval ke skórování Karla a jeho střelu z první vytlačil prostorově výraznější brankář útlumu na další roh. Z něj Kopa šikovnou přízemní přihrávkou minul mlýnici na přední tyči a Burgy si na kraji vápna šikovně počkal na koncovku do odkryté branky. Vedení nás povzbudilo a vzápětí jsme mohli náš náskok navýšit. Opět v tom byl rohový kop – Burgyho nabídku Karel netrefil ideálně, ale o to ideálněji připravil situaci pro rozeběhnutého Sváťu. Ten si v klidu srovnal krok i mířidla… a utěšeným nákopem ohrozil několik jedinců, vychutnávající pěnivý mok na přilehlé zahrádce. Tvrzení že po zápase musel obsluze zaplatit dva rozbité půllitry a dvěma hostům čistírnu se nezakládají na pravdě…. a ta částka taky nesouhlasí. Čtyři minuty před půlí se nepovedla rozehrávka Karlovi, následovala střela, kterou Kočka vyrazil jenom do dobíhajícího Kopy a míč se k naší smůle vrátil před odkrytou branku, kde měl důrazný útočník už snadnou úlohu. Poločasová přestávka tak probíhala za nerozhodného stavu.
Jestliže se první půle hrála hodně útočně, tak ta druhá už byla ve stylu nahoru dolů. Velkou zbraní obou týmů byly standardní situace. Po nejednom rohu, či autu … často následoval další aut, či roh. Stávalo se tak, že jedno mužstvo zavřelo druhé na dvě, či tři minuty a centry létaly z jedné či druhé strany a vzápětí se situace opakovala v opačném gardu na druhé straně. Je třeba si přiznat, že soupeři byli v téhle přetahované o vedoucí branku nebezpečnější a naše akcie držel nad vodou fantastický Anton jedna, který tahal z mošny jeden kouzelný zákrok za druhým. Sotva začala poslední čtvrthodinka, tajenka dělby bodů se začala vyjasňovat. Když jsme se ve 46. minutě chystali na rohový kop, Anton tři na zadní tyči s dobráckým úsměvem poplácal po zádech vysokého obránce se slovy: „Na mě se vys…, já jsem neškodnej!“… Vzápětí od ukolébaného obra šikovně odskočil a dokonalá přihrávka Antona pět mu přistála na placírce levé nohy, zákeřné, leč účinné - 2:1. Hned po rozehrání si Burgy pronajal balón pro sebe, protančil půlkou hřiště, posadil si i brankáře a třetí gól oslavil radostným gestem směrem ke svému synkovi. Zdálo se, že je rozhodnuto, ale již v další minutě to bylo jenom o gól. My jsme svůj útok zakončili střelou směrem ke Krčskému lesu, což vypadalo bezpečně, ale soupeři jiným balónem rychle rozehráli a při útoku čtyř na tři, jsme hráči vedoucímu míč nechali trestuhodně mnoho prostoru – přízemní rána skončila u Kočkovy pravé tyče. Do konce chybělo ještě hodně času a znovu jsme několikrát blahořečili Kočku. Pět minut před koncem si sice kostrbatě, ale přesto dokonale přichystal míč na levou nohu Mlaďas a úchvatnou bombou z levé strany vyhnal pavouky spřádající své sítě v pravé šibenici Útlumácké branky. Teď už soupeři vsadili vše na rozestavení 0-0-5 a útočili s heslem „už je fuk, jestli ještě inkasujem“. Tenhle styl nám samozřejmě vyhovuje. Nejprve Kopa potáhl akci tří na jednoho, šikovnou výměnou míče s Meďákem vyautoval brankáře a potom překvapivě napálil míč do holé hlavy zdánlivě bezmocného obránce, který zaskakoval na čáře. Naší páté brance předcházel totálně zvrzaný nájezd Antona tři, který za rezignovanou obranou šel zcela neatakován z půlky hřiště na brankáře, leč při pokusu o kličku se sám vyhnal k rohovému praporku. Naštěstí ještě stihl posunout míč na Burgyho, ten znovu vylákal brankáře mimo pokutové území a nabídl lahůdku Meďákovi. Gólová mašina mašina tak odhoukala naše vítězství, které je svou výší pro nás až přespříliš lichotivé.
Hvězdou číslo jedna bez diskuzí Anton jedna Kočka a jeho zázračné zákroky. Hvězda číslo dvě Anton devět Mlaďas. Kdyby v zápase neudělal vůbec nic, jeho branka na 4:2 nejenomže utkání definitivně zlomila, ale byla by ozdobou každé soutěže o gól měsíce. Hvězdou číslo tři tradičně Anton patnáct Burgy. V tomto zápase jej soupeři zdatně zdvoj-až ztrojovali, ale i tak se dokázal prosadit dvakrát, z toho jednou po svém klasickém kvapíku mezi bezmocnými kužely v dresech soupeře. Malinkou hvězdičku si zaslouží Anton 15/2 Burgy junior, který na zápas dorazil s touhou běhat pro balóny a díky vychýlené mušce obou týmů toho naběhal více, než mnozí borci na hřišti. Velkým bonusem k nezaplacení je pohled na rozzářené oči malého špunta, když se gólově prosadí táta.
A3
04.KOLO Anton aus Tirol – Hertha ZMZ 4:0 (3:0)
Středa 22.04.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Mlaďas, Mojmír – Milánek, Meďák, Burgy, Karel
Branky 7.min. 1:0 Anton 5 Kopa; 17.min. 2:0 Anton 15 Burgy; 28.min. 3:0 Anton 3 Karel; 52.min. 4:0 Anton 3 Karel
Los čtvrtého jarního kola pro nás připravil pikantní a dlouho očekávaný mač. Tým letošního nováčka Herthy ZMZ je stejně jako náš celek sestaven výhradně z bývalých, či současných hráčů AFK Záběhlice. Jednalo se tedy o nefalšované „derby“ dvou celků, jejichž hráči spolu ledacos zažili a navzájem se znají jako své kopačky. Zatímco naši soupeři povolali do zbraně všechny provozuschopné borce, my jsme pomalu sčítali ztráty: Ríša je s bolavým svalem mimo na delší dobu, Sváťa dorazil jenom s fotoaparátem a tak nakonec navzdory nahlášené absenci vytáhl do boje Mojmír… a to jsme nakonec byli vděčni, že se zápas v našem dresu rozhodl absolvovat Anton dva Meďák.
Hertha coby nováček zažívá těžký start do soutěže. Tři zápasy, tři prohry, z toho poslední dvě dokonce bez vstřeleného gólu. My jsme do zápasu šli v podstatně lepším rozpoložení, ale začátek tomu moc neodpovídal. Hned z první akce přišla nebezpečná hlavička, kterou musel likvidovat Kočka. V dalších minutách si náš gólman mohl vzít volno na kávičku, protože za něj hrála hlavní roli branková konstrukce. Dvakrát zvonila tyč, jednou břevno. Na naší straně Milánek ideálně připravil střeleckou pozici Antonovi tři, ale Karlovu slabou střelu vytěsnil brankář Herthy na břevno a míč poskakující na čáře dokázal ještě včas odpálit. To vše se odehrálo během pěti minut, v sedmé minutě už udeřilo: Burgy na pravé straně vymotal dva obránce, předložil tutovku Kopovi, jehož ránu gólman jenom ztlumil a na Antona pět už potom zívala prázdná branka - 1:0. Po Burgyho nádherné patičce mohl navýšit naše vedení Anton tři, ale jeho klička na brankáře byla zoufale nepovedená. To v sedmnácté minutě Anton dva rozehrál roh přímo na nohu Burgyho a vedli jsme 2:0. Soupeři byli zaskočeni, ale stále se odvážně vrhali do útoku. S koncovkou ovšem byli dost na štíru … a po čtvrté se jedna ze střel otřela o tyč. Dvě minuty před půlí Burgy potáhl akci tří na dva, posunul balón doprava na Antona tři a dnes velice „tupá sekyrka“ se dočkala zatnutí do živého – přízemní střela proklouzla brankáři mezi nohama. V posledních vteřinách ještě zaštrikoval s míčem Burgy a vybízel ke skórování Kopu, kterému míč nešťastně proskotačil mezi nohama.
O poločasové přestávce zaznělo varování, že přes velice příznivé skóre měli soupeři více ložených šancí, než my a z toho jsme si vzali ponaučení. Druhá půle byla ve znamení soupeřovy poněkud křečovité snahy o zkorigování skóre, naší pozorné obrany a obrovského množství zahozených šancí, rezultujících z našich brejků. Z těch největších Kopa minul prázdnou branku po Milánkově luxusní nabídce, Karel předvedl totéž poté, co Meďák krásnou přihrávkou nasadil housle jednomu z obránců, po Kopově nabídce znovu Karel trefil gólmana, který se vracel do branky a vlastně si jenom kryl obličej, Meďák sám před brankářem místo zpracování střílel z první levou daleko vysoko, Milánkovu ránu zprava vyrazil brankář a ten zvládl zlikvidovat i dorážku Antona tři. Na druhé straně jsme soupeře pustili do jediné vážnější situace, ale nájezd zprava byl místo přihrávky před prázdnou branku zakončen lobem „za plot“. Osm minut před koncem vypili naši soupeři kalich hořkosti až do dna. Burgy své autové vhazování namířil do míst, kde byli Antoni dva i tři těsně bráněni svými strážci a se svým příspěvkem do mlýnice přispěchal i brankář. Balón ovšem tento nesourodý chumel velkým obloukem přelétl a těsně po dopadu jej Anton tři lehounkou patičkou posunul směrem do opuštěné branky. Tato branka jako by charakterizovala naše dnešní střelecké snažení: tutové šance jsme pálili, jak církev kacíře na hranici.... a do branky nám padaly podstatně méně jasné příležitosti.
První dvě hvězdy jsou tentokrát tradiční: číslo jedna Anton patnáct Burgy, gól a tři asistence hovoří jasnou řečí. Číslo dvě Anton pět Kopa, nejenom za důležitou první branku, ale hlavně za spoustu ostrých a vítězných soubojů s útočníky soupeře. Jako nenápadnou hvězdu číslo tři jsem dnes viděl Milánka, který si odpustil své tradiční prupovídky i napovídání rozhodčímu, soustředil se na hru a připravil pro spoluhráče tři tutové šance. Malou speciální hvězdičku zaslouží branka, která stojí blíže ke Krčskému lesu. Doufejme, že si Kočka dokáže tři tyče postavit podobně i v dalších zápasech.
A3
05.KOLO Anton aus Tirol – Estudiantes VET B 3:3 (1:1)
Středa 29.04.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Mlaďas, Sváťa – Milánek, Meďák, Burgy, Karel
Branky 10.min. 1:0 Anton 12 Milánek; 23.min. 1:1; 42.min. 2:1 Anton 2 Meďák; 46.min. 2:2 Anton 3 Karel – vlastní; 47.min 3:2 Anton 12 Milánek; 59.min 3:3
Páté jarní kolo nám přihrálo do cesty tým Estudiantes v jehož dresu vyběhl na hřiště i bývalý hráč AFK Záběhlice Roman Dittrich, což tak nějak navázalo na minulé utkání, kdy bývalých hráčů AFK bylo plné hřiště. Náš soupeř se po třech odehraných kolech nacházel ve spodní části tabulky, ovšem v minulém kole se vítězstvím nad dosud velice úspěšným Kliďasem vyhoupl do zcela jiných vod. Dnešní zápas ukázal, že to nebyla náhoda.
Utkání pro nás začalo nemilým střídáním stran – prohrané střihání nás poslalo do hry proti sluníčku. Přesto jsme do prvních minut vlétli aktivně. Burgy motal hlavy soupeřovým obráncům a než se ti vzpamatovali, měl brankář soupeře na kontě několik vynikajících zákroků, jednou zvonila tyč a Anton dva Meďák si drbal hlavu poté, co z úhlu netrefil prázdnou branku, ani číhající trojku. V desáté minutě Anton patnáct znovu zakouzlil s míčem, našel vlevo Milánka a ten se střelou na bližší tyč nemýlil 1:0. Naše vedení bylo hubenější, než mělo být a soupeř najednou začal kousat. Dvakrát, třikrát nedokázali estudiantští útočníci trefit odkrytou branku a naše koledování vyvrcholilo brejkem, na jehož konci se útočník prosadil křížnou střelou okolo Antona tři – 1:1. Ještě do půle jsme mohli a, co si budeme povídat, měli vést. Dvakrát zvonilo břevno po střelách ze střední vzdálenosti. Největší šanci spálil Karel, který si zpracoval slabší Burgyho střelu, ale sám před brankářem jej prostřelit nedokázal.
Ve druhé půli jsme Estudiantes přimáčkli. Soupeři se do šancí nedostávali a my se hnali za vedoucím gólem. Burgyho soupeři zastavovali často pouze za cenu faulů, Milánek se prezentoval nádhernou bombou ze střední vzdálenosti, ovšem dlouho marně jsme hledali recept na urputnou obranu i vynikajícího brankáře. Ve 42.minutě jsme zahrávali rohový kop. Anton pět Kopa překvapil soupeřova brankáře, který při rozích stál hodně daleko od branky a hlavně borce kryjícího přední tyč prudkým centrem podél brankové čáry, na který si před prázdnou brankou počkal Anton dva Meďák - 2:1. Vedení nám ovšem dlouho nevydrželo. Trestný kop z ideální vzdálenosti se vydal zahrávat brankář soupeře, rána letěla zřejmě vedle, ovšem bohužel přesně do míst, kde clonil Anton tři, který svým pozadím nasměroval balón tím nejméně správným směrem – 2:2. Deprimovaný nešťastník zahodil dres, serval ze sebe kopačky a než stihl rozkousat chrániče, poslal na hřiště Milánka, což se ukázalo jako velice povedený tah. Hned po rozehrání dostal krásný pas za obranu Anton patnáct Burgy, jeho volej brankář vyrazil a k důrazné dorážce se dostal právě Anton dvanáct – 3:2. Naše vedení znamenalo zvýšení soupeřovy aktivity a větší prostor pro naše brejky. Anton patnáct byl několikrát zastaven fauly, které volaly po žluté kartě, ovšem jinak vcelku přesný rozhodčí odmítl rozehrát mariáš, což byla škoda, protože jsme mohla a měli v závěru hrát proti čtyřem. Místo toho Estudiantští vysunuli do hry i velice technicky zdatného brankáře a nám začalo být poněkud úzko. Naděje na pojištění hubeňoučkého náskoku svitla v okamžiku, kdy rozhodčí odpískal útočný faul. Kopa zkusil pohotově trefit přes celé hřiště prázdnou branku, leč minul. Minutu před koncem Roman Dittrich dokázal odcentrovat přes Antona tři, přízemní střela z první mířila opět zřejmě vedle, ale našla u tyčky připraveného útočníka - 3:3.
První hvězdou v našem dresu byl dnes Anton dvanáct Milánek. Dvě branky, krásná střela, zcela pryč je uzlíček nervů ze začátku sezóny. Hvězdou číslo dva Anton patnáct, kterému se vydařil zejména první poločas. Hvězdou číslo tři Anton dva Meďák hlavně za pohotový gól na 2:1. Dřevákem zápasu se stává Anton tři, který opravdu neměl svůj den. Směrem dopředu nepředvedl nic, směrem dozadu byl u všech inkasovaných gólů a kalich hořkosti dopil do dna zapadlým vlastencem, po kterém se chtěl vlastnoručně degradovat. A to nemluvíme o tom, že vše začalo už prohraným losem. Doufejme, že do příště najde hřebíček, na který pověsí své turfy a k dalšímu zápasu se dostaví pouze na podpis zápisu, jak se ve sprše zavázal. Akce s děvčetem pochybného vzhledu, které se ke sklíčenému hráči hlásilo cestou na metro, byla zajisté dílem potměšilých spoluhráčů a s hříchy z mládí určitě neměla nic společného…. a ta částka už vůbec nesouhlasí!
06.KOLO Anton aus Tirol – Kings of Kent 3:6 (2:4)
Středa 12.05.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 1, UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Mlaďas, Sváťa – Meďák, Burgy, Karel
Branky 9.min. 0:1; 15.min 0:2; 20.min 0:3; 23.min 1:3 Anton 3 Karel; 25.min. 2:3 Anton 15 Burgy; 28.min. 2:4; 51.min 3:4 Anton 15 Burgy; 55.min 3:5; 59.min 3:6
Šesté kolo (sedmé hrané) pro nás znamenalo střet s týmem Kings of Kent. Tým, který si nedávno vyzkoušel nejvyšší soutěž, nám nastavil hodně nemilosrdné zrcadlo. Z naší setavy tradičně letos scházel Ríša, který sice o víkendu zvládl zápas za AFK, ale na umělku si ještě netroufl a nově i Milánek, jehož zdravotní problémy možná budou vážnějšího rázu. Jeden na střídání nám musel stačit, ostatně ani soupeřů nebylo více.
Do souboje jsme vlétli aktivně, ovšem Burgy záhy zjistil, že tentokrát obránci pro jeho kličky nebudou mít moc pochopení. Ještě za stavu 0:0 jsme si vypracovali solidní příležitost na otevření skóre. Obránci Kentu v pohodě zpacifikovali náš pokus o atak a chystali se na protiakci, když tu jim Burgy vypíchl míč, takže dvojice útočníků, které se směrem zpátky moc nechtělo, byla najednou sama před brankářem. Teoreticky jistý gól, prakticky by tam nesměli být naši „dřeváčci“. Anton tři Karel zády k brance soupeře přiťukával míč Meďákovi, ale místo jemné přihrávky do nohy poslal skákavý míč o krůček dopředu a na to Anton dva nebyl úplně připraven. Klasikovo "Nedáš - dostaneš" zafungovalo dokonale a za chvíli jsme prohrávali. Na začátku celé situace byla naše banální ztráta míče na půlicí čáře, na konci střelec sám před Kočkou jistě uklízející balón k tyči. Po pár minutách nám bylo ještě hůře. Při rozehrání od branky byl adresát předskočen soupeřem, za kterým se do rohu hřiště vydali hned dva naši hráči a nechali tak před brankou zcela volného střelce – 0:2. Králové z Kentu nás nechávali útočit, ale na své obranné polovině byli neskutečně důslední a naopak při každé naší ztrátě míče hbitě vyráželi do protiútoků. Situace z dvacáté minuty dosavadní průběh zápasu dokonale charakterizovala – naše autové vhazování před brankou soupeře skončilo nepovedenou kombinací, rychlým brejkem a jistou koncovkou okolo bezmocného Antona jedna. Za tři minuty jsme se přece jenom dokázali nadechnout. Anton tři hrábl do zatím zcela sebejisté rozehrávky soupeřů, srazil míč k Antonovi dva a přestože se zdálo, že ten ideální okamžik již prováhal, nakonec Meďák přeci jenom našel před prázdnou brankou již notně špačkujícího Karla - 1:3. Hned za minutu brankář soupeře podběhl Kopovo autové vhazování a na místě absentujícího Milánka zakončoval o hlavu menší Karel. Chybějící centimetry měly zřejmě rozhodující vliv na to, že náš útočník nedokázal své čelo patřičně sklopit a míč se tak odrazil od břevna odkryté branky. Nečekaně nalezené sebevědomí vyústilo v další snížení. Anton dva Meďák nádherně vysunul Antona pět Kopu, ten sice ztroskotal na vyběhnuvším gólmanovi, ale stihl jej nenápadně zalehnout a dal tím čas Burgymu k vykouzlení dloubáčku, který se jemně jako mana snesl do opuštěné branky – 2:3. Bohužel naše vzepjetí nemělo dlouhého trvání. Již za dvě minuty soupeři opět skvěle zvládli přečíslení tří na dva. Hráč vedoucí míč ignoroval oba své spoluhráče a utěšenou bombou o břevno stanovil poločasový výsledek.
O půli došlo v našem týmu k určitým názorovým neshodám. Konstatování, že soupeř je prostě skvělý a nemá slabinu, se bojovnější části týmu zdálo příliš pesimistické, leč tato frakce byla coby nežádoucí element rychle umravněna. Na nějaké utěšování se tím, že i takto skvělý tým v první části hry od nás dvakrát inkasovali, prostě nebyl prostor. Ve druhé půli se obrázek hry nezměnil. Anton patnáct se snažil tvořit hru, ale byl pravidelně zdvojován a o míč stabilně přicházel. Čím více jej soupeři dokázali pacifikovat, tím více se pokoušel prosadit sám a to byla voda na mlýn důrazných obránců. Ne že bychom neměli vůbec žádné šance, ale daleko více se na druhé straně potil Kočka, který předváděl fantastický výkon a držel naše akcie stále jenom mírně pod hladinou ponoru. Vrchol jeho představení přišel cca v polovině druhé půle. Šikovný útočník se před ním ocitl zcela osamocen, naznačením střely si našeho gólmana položil k jeho levé tyči a v okamžiku, kdy se chystal mohutným nápřahem uklidit míč do prázdné branky, vyrostla před ním závora v podobě obou Kočkových rukavic. Nikdo netuší, kde v sobě strážce naší svatyně vzal tolik mrštnosti, zlé jazyky po zápase tvrdili, že zaslechli hlášku: „Táto, chrápeš, otoč se na druhý bok“, což onu hbitou otočku mohlo vyprovokovat, ale jedná se pouze o nepotvrzené domněnky. Krátce na to Burgy dokázal dostatečně zamotat soupeřova obránce a znovu nás dostal na dostřel jedné branky. Ještě pár šancí na vyrovnání jsme měli: Sváťovu přihrávku od brankové čáry nedokázal usměrnit dobře se uvolnivší Anton tři, Sváťův trestný kop našel za děravou zdí připravené rukavice, vniveč přišlo několik rohových kopů a autových vhazování. Logicky následoval trest v podobě dalšího spolehlivě vykombinovaného brejku. Minutu před koncem už naše obrana rezignovala úplně, jediný obránce byl proti trojici útočníků zcela bezmocný a rána z bezprostřední blízkosti málem Kočkovi zlomila zápěstí. Prohra 3:6 je, vzhledem k tomu, že jsme se dvakrát dotáhli na dostřel jediného gólu, možná až příliš krutá, ale odpovídá rozložení sil na hřišti. Králové z Kentu byli nad naše síly.
Jedinou hvězdou v našem dresu byl Anton jedna Kočka. Antoni z pole byli v tomto zápase zcela na druhé koleji.
08.KOLO Anton aus Tirol – Úderka Žižkov 6:3 (2:2)
Středa 27.05.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Mlaďas, Milánek, Meďák – Burgy, Karel
Branky 12.min. 1:0 Anton 15 Burgy; 13.min 1:1; 24.min 2:1 Anton 15 Burgy; 24.min. 2:2; 31.min. 2:3; 34.min 3:3 Anton 12 Milánek; 35.min 4:3 Anton 5 Kopa; 37.min 5:3 Anton 15 Burgy; 47.min 6:3 Anton 3 Karel
Osmé jarní kolo pro nás znamenalo čtvrté setkání s Úderkou Žižkov. Zatímco na podzim v posledním kole se tento tým zachraňoval, tentokrát se po sedmi kolech bez porážky vyhříval na čele tabulky. Úderka se pomalu stává našim tradičním soupeřem. I po čtvrtém vzájemném zápase zůstala zachována tradice, že útoky jsou lepší než obrany a padlo minimálně devět branek. Naštěstí byla porušena jiná tradice. Totiž ta, že v těchto přestřelkách pravidelně taháme za kratší konec.
Pohled na soupisky dával tušit, že tentokrát několik hvězd zůstalo mimo hru. Na každé straně se na lavičce náhradníků klepal strachy jediný hráč. Kdo chyběl soupeřům, netušíme. Nám scházel Ríša, trpící na zubařském křesle a Sváťa, který usoudil, že naše fotogalerie potřebuje oživit a tak se dostavil s fotoaparátem místo kopaček.
Po počátečním oťukávání jsme udeřili jako první. Burgyho střela po rozehraném rohovém kopu se odrazila od tyče do zad soupeřova brankáře a posléze nezadržitelně zamířila do sítě. Vyrovnání přišlo záhy a po relativně nevinné akci. Zdálo se, že jediného útočníka na naší levé straně dva obránci v pohodě zpacifikují, ale jak už to v těchto situacích bývá, jeden spoléhal na druhého. Šikovný borec prvního překvapivě oběhl, druhému na poslední chvíli prostrčil míč mezi nohama a akci zakončil dlouhou kličkou Kočkovi. Za nerozhodného stavu se dopředu vydal Mlaďas, nabral kinetickou energii, protáhl se podél levé postranní čáry jako lasička (pravda … trochu těžší lasička … řekněme spíše jako dravý grizzly), pustil si míč okolo vyběhnuvšího gólmana a na brankové čáře či těsně za ní jej poslal směrem k prázdné brance. Balón ťukl o tyč a dobíhající Anton 3 Karel jej napálil do sítě. Radost nám zkazili soupeři, reklamující aut a hlavně oba sudí, kteří ze svého postavení na půlící čáře nemohli vůbec vidět, jestli balón hrací plochu opustil, či ne, ale přiklonili se na stranu obránců. Vedení jsme si tak vzali zpět až šest minut před půlí. Anton 5 Kopa rozehrál rohový kop dozadu na Mlaďase, jeho ránu srazila obrana jenom k Burgymu a pro něj nebylo problémem míč zpracovat a poslat jej do odkryté branky, protože bezmocný gólman, reagující na původní nápřah, se ještě zdvíhal ze země u vzdálenější tyče. Naše vedení vydrželo jenom do okamžiku, než soupeři dovedli balón na půlící čáru k rozehrání. Kanonýr Panýrek si seběhl z hrotu do středu, čímž s sebou strhl svého obránce, přiťukl přihrávku z první svému parťákovi z útoku, dostal přesnou narážečku, svému strážci ukázal záda a s přehledem přehodil Kočku. Byla to lekce z jednoduchosti a produktivity. Do poločasové přestávky se šlo za nerozhodného stavu a s nepříjemným pocitem, že Úderka dokáže udeřit jednoduše vždy, když potřebuje.
Začátek druhé půle jakoby symbolizoval závěry z půle první. Naše útočná akce vůbec nevypadala beznadějně, ale ve finále se Antonovi tři zamotal míč mezi nohama a z rychlého protiútoku střelec Panýrek zkompletoval hattrick. Jenomže tentokrát jsme si rychlý protiúder připsali my. Burgyho autové vhazování po dvou hlavičkových soubojích odvrátila soupeřova obrana pouze k Milánkovi a ten se trefil zprava přízemní ranou k levé tyči. Hned za minutu připravil Anton 15 střeleckou pozici Kopovi a jeho rána pravou nohou zleva nemohla být přesnější: balón zaplul do pravé šibenice. Najednou jsme začali hrát přesně to, co bylo proti Úderce potřeba. Bránili jsme v pěti lidech od půlky a zhustili manévrovací prostor. Ofenzivní hráči měli nejenom za zády obránce, ale i před sebou útočníky, kteří znemožňovali rychlou narážečku, charakteristický to rys hry Žižkovských. Z tohoto „zaparkovaného autobusu“ jsme vyráželi do brejků. Burgy si při souboji s posledním obráncem sice ťukl do míče rukou, ale rozhodčí (podobně špatně postavení, jako při našem neuznaném gólu) tuto akci pustili a na konci celé akce byl procítěný oblouček přes padajícího brankáře – 5:3. Úderka se nevzdávala, něco pochytal Kočka, něco zadrbali útočníci a nakonec za překonaným Kočkou zaskočilo mohutné tělo Antona devět Mlaďase. Na druhé straně Meďák pobavil rohovým kopem, který s námahou stáhl ze vzduchu brankář na vedlejší trojce. V samotném závěru se dočkal branky i Anton tři. Ten nejprve utěšenou ránou po nepovedené rozehrávce soupeřů donutil brankáře soupeře k ukázkovému semaforu, potom to zkusil po centru Burgyho elegantní rybičkou, která skočila metr vedle. Nakonec si na půlce vydřel balón, ignoroval nabíhajícího Milánka a zaskočil brankáře střelou na bližší tyč.
Hvězdou číslo jedna nemůže být nikdo jiný, než Anton 15 Burgy: tři góly, jedna asistence, rozdílový hráč. Hvězdou číslo dva Anton 5 Kopa. Jeho branka byla výstavní, obranné zákroky excelentní (až na ten první gól) a podpora útoku jako vždy dokonalá. Hvězdou číslo tři přes zaváhání při první inkasované brance Anton devět Mlaďas. Jeho střela předcházela druhému zásahu v síti soupeře, svým průnikem zařídil gól, jehož neuznání bylo přinejmenším sporné a v neposlední řadě s nasazením vlastního bůčku zlikvidoval velkou šanci Úderky. Zvláštní pochvalu si zaslouží i Meďák s Milánkem, kteří, ač rození hroťáci, se chopili role bránících hráčů v okamžicích, kdy si Kopa s Mlaďasem potřebovali oddechnout a vedli si více než zdatně.
9.KOLO Anton aus Tirol – Inter Lotyšák 3:6 (3:4)
Čtvrtek 4.6.2015, 18:15 hřiště Na Hanspaulce UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Ríša, Milánek – Karel, Meďák, Burgy
Branky: 8.min. 1:0 Anton 2 Meďák; 15.min 1:1; 21.min 2:1 Anton 3 Karel; 25.min 2:2; 28.min 2:3; 29.min 2:4; 30.min 3:4 Anton 3 Karel; 36.min 3:5; 55.min 3:6
Výhra nad vedoucím celkem v minulém kole nás spolu s dalšími výsledky přihlásila do boje postup. S dalším kolem jsme tuto nečekanou přihlášku víceméně roztrhali. Před cestou na dalekou Hanspaulku jsme znovu sčítali ztráty. Tentokrát nám chyběli obránci Anton deset Sváťa a Anton devět Mlaďas. Do zápasu tak musel naskočit i Milánek, který jinak měl absolvovat v pozici rozhodčího celý trojblok. Jak výsledek napovídá, absence stabilních beků měla na naší hru větší vliv, než na tu soupeřovu jejich nejlepší střelec Malypetr, stojící u postranní čáry se zlověstnou berlí v ruce.
Zápas pro nás nezačal špatně, od začátku jsme několikrát zaměstnali soupeřova brankáře a rychle šli do vedení. Anton 15 Burgy krásnou uličkou vyzval Antona 3 k hokejovému blafáku, ten se našemu střelci příliš nepovedl a tak se místo zasunutí míče do branky pokusil o přihrávku směrem k nabíhajícímu Meďákovi. Anton dva se ocitl v zápise coby střelec úvodního gólu, přestože míč před ním na místo určení dopravil vracející se obránce. Uvidíme, co na to řekne ligová komise po shlédnutí televizního záznamu. Soupeři odpověděli zvýšenou aktivitou a i Kočka se měl co ohánět. Naše útočné snažení dokumentoval Meďákův další střelecký pokus, pro který se brankář Lotyšáku musel sprintem vydat za plot, aby míč z kopce nedoskotačil někam ke stanici metra Dejvická. V patnácté minutě šikovný útočník Lotyšáku stáhl dlouhý nákop, pohledem zkontroloval své obsazené spoluhráče před brankou a nalil míč rozeběhnutému a zcela neobtěžovanému obránci, který utěšenou ranou z první vymetl levý horní růžek Kočkovy branky. Dvojice našich vysunutých útočníků na sebe házela vyčítavé pohledy a marně přemítala, zda-li by se zodpovědnost za inkasovanou branku nedala hodit na obránce, z nichž nikdo proti střelci nezkusil vystoupit. Vedení jsme si vzali zpět za šest minut. Milánek na půlce sebral výhoz soupeřova brankáře a došel si až k přízemní střele od pravé postranní čáry. Anton tři před brankou předvedl, že velice dobře sledoval výkony Jardy Jágra na letošním hokejovém šampionátu, měl „sekyrku“ na zemi a ukázkovou tečí prostrčil míč mezi nohama překvapeného brankáře. Tohle vedení nám ovšem vydrželo ještě méně a srovnáno bylo už za čtyři minuty. Opět u toho byly vyčítavé pohledy. Nikdo Meďákovi neměl za zlé ztracený balón na půlce, ale na pováženou bylo, že po inkasované brance čtyři borci v bílém v hlubokém předklonu oddechovali před ležícím Kočkou, zatímco ten, co na gólový brejk nepřesnou předávkou míče zadělal, stál pořád na půlící čáře a vytýkal náhradníkovi, že mu rozehrávku doprava poradil, místo toho, aby nasadil ruce na prsa a prchal bránit. Bohužel tenhle moment spustil lavinu. Aktivního útočníka jsme zastavili pouze za cenu faulu mírně vpravo od osy hřiště a ten se nám pomstil vydařenou ranou na bližší tyč. Faktem zůstává, že přestože rozhodčí dal pokyn ke hře, Kočka v té době byl u opačné tyče a ještě si stavěl zeď – pravda, asi jenom on ví, proč jí v této pozici stavěl zleva. Hned za minutu jsme nepokryli autové vhazování a autor třetího gólu se učebnicově položil do voleje – 2:4. Vzhledem k tomu, že pravidla HL neumožňují vzít si timeout, na který jsme byli zralí, museli jsme si pomoci jinak. Anton 7 Ríša potáhl další akci středem, posunul míč doleva na Antona 3 a ten to zkusil bodlem. Rána to nebyla nikterak nechytatelná a brankář soupeře jí taky v pohodě lapil, ale jak sebou praštil o zem, tak mu balón neposedně vyskočil z prstů a veškeré pokusy znovu jej zkrotit skončily definitivním došťouchnutím „horkého bramboru“ do sítě. A moc nechybělo, abychom ve zbývajících vteřinách první půle ještě vyrovnali. Ríša se zprava proháčkoval až před brankáře, ale místo zakončení ještě hledal před prázdnou brankou Burgyho, kterého obrana Lotyšáku pokryla. Přesto jsme do poločasové přestávky nešli sklesle.
Na začátku druhé půle nám pomyslný vítr z plachet sebral nejlepší muž Interu a autor dvou branek z první půle. Od levé postranní čáry si navedl míč okolo dvou našich hráčů na střelu, kterou zvládl vyslat tak šikovně, že přízemní rána ťukla o tyč a naše ztráta byla znovu dvougólová. Vrhli jsme se do útoku a šance měli, ovšem soupeřův gólman vrchovatě vynahradil svou chybu ze závěru první půle a rozchytal se k velkému výkonu. Postupně povyrážel střely Kopy, Burgyho i Milánka. Další Milánkův pokus těsně minul jak branku, tak klasicky číhajícího Sekyrku, Ríša netrefil prázdnou branku po autovém vhazování, když se mu míč na poslední chvíli ztratil v zapadajícím slunci a leckdy nám chyběl pověstný krůček k dorážce. Jako bychom si štěstí v koncovce již vybrali v prvním dějství. Náš útok znamenal okénka v obraně a je nutno říci, že soupeři měli ve druhé půli více šancí, než my a tady nás zase hodně podržel Kočka. Zvláště rychlý přesun od pravé tyče k levé kdy vzal jistý gól hrdinovi zápasu střelci Stoulilovi. Pět minut před koncem byl ovšem i on proti tomuto hráči bezmocný a tím byla otázka dělby bodů definitivně rozřešena.
Hvězdy ….. Dnes žádná jasně nezářila, každý hráč v bílém měl chvilky světlé i slabší. U hvězdy číslo jedna Kočky převážilo několik skvělých zákroků, nad podílem na dvou inkasovaných brankách. Hvězda číslo dvě Ríša se statečně prala na nezvyklém postu obránce. Hvězda číslo tři Burgy se tentokrát nedokázala prosadit, jak jsme zvyklí, ale ve své hře předvedla více přihrávek než obvykle a leckteré narážečky byly přímo ukázkové. Přes nezpochybnitelný podíl na dvou inkasovaných brankách je nutno malinkým plusem pochválit Meďáka, který ve druhé půli pochopil, že jeho místo je v obraně a celkem zdárně dokázal pacifikovat nejlepšího muže na hřišti - Lotyšáckého střelce Stoulila, což se v té první příliš nedařilo Milánkovi. To je vůbec kapitola sama o sobě: předchozí zápas odpískal již kompletně oblečený v dresu Antona, ovšem těsně před zahájením našeho zápasu kamsi zmizel. Přišel ze šatny v páté minutě a bez jakéhokoliv rozcvičení hned založil nebezpečný brejk soupeřů. Ve druhé půli naopak zabral a několikrát předvedl, že má v noze, nejenom techniku, ale i velice slušnou střelu.
A3
10.KOLO Anton aus Tirol – QPC 0:5 (0:2)
Středa 10.06.2015, 18:30 hřiště Hrabákova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Sváťa, Kopa, Mlaďas – Milánek Meďák, Ríša, Karel
Branky 2.min. 0:1; 8.min. 0:2; 56.min. 0:3; 59.min. 0:4; 60.min 0:5
V desátém kole jsme potkali QPC. Tým, který si loni na podzim vyzkoušel zápasy v nejvyšší soutěži a tímto zápasem se stal naším nejčastějším soupeřem. A jak výsledek napovídá, ošklivě nám dnešní večer znechutil. Je otázkou, nakolik za výsledek mohla absence našeho špílmachra Burgyho a nakolik neochota zbývajících hráčů vzít na sebe zodpovědnost a obejít alespoň jednoho protihráče.
Měli jsme výkop, takže první akce zápasu patřila nám. Bohužel, k nějakému ohrožení branky soupeře nevedla. To tým QPC se chopil míče, rozehrál zezadu dopředu, kde si Milánek na vteřinku zdříml a neštěstí bylo hotovo – 0:1. Kontrovali jsme akcí Antona 3, jehož pokus z úhlu brankář vyrazil zpátky ke střelci. Následovala přihrávka pod sebe a Kopova patička, která ťukla o tyč, posléze míč poskakoval po čáře a po několika odrazech přišel razantní odkop. Bohužel už takto na začátku zápasu jsme byli svědky naší největší šance. V osmé minutě to autor první branky zkusil ze střední vzdálenosti. Krátký suchý nápřah zpoza obránce zaplul ke Kočkově pravé tyči a naše situace vůbec nevypadala dobře. Soupeři útočné snažení celkem v poklidu likvidovali, vzhledem k tomu, že v brance měli borce z pole, tak se nerozpakovali zapojit jej do kombinace a sami zaměstnávali Kočku více, než by bylo zdrávo. Strážce naší svatyně odolával s vypětím všech sil a svůj vrcholný zákrok předvedl v okamžiku, kdy před ním byla dokonce trojice osamocených útočníků. První půli uzavřelo Kopovo autové vhazování, které na první tyči minul Meďák a na zadní nedokázal usměrnit Milánek.
Do druhé půle jsme šli s přesvědčením, že musíme zlepšit pohyb a důraz. Výsledek hovoří o tom, že se nám to moc nepopařilo, ale snahu jsme měli. Zvláště na začátku druhé půle, do níž v dresu soupeře naskočil nejenom náš spoluhráč ze Záběhlic Michal Rod, ale i prvoligový rozhodčí Karel Hrubeš, jsme tým QPC sevřeli, leč kontaktní gól jsme vstřelit nedokázali. Sváťova rána ze střední vzdálenosti těsně minula levou šibenici, Milánkova hlavička skončila na zádech obránce… a další šance se snad ani šancemi nazvat nedaly. Pět minut před koncem se hrdina první půle důrazně prodral k míči a ranou z levé strany na zadní tyč zkompletoval hattrick. Dostal za to patřičně vynadáno od spoluhráče, který očekával přihrávku, ale i ten se dočkal: minutu před koncem ranou zprava na přední tyč. Ve zbývajícím čase jsme se marně pokoušeli alespoň výsledek zkorigovat. Zatímco nebrankář QPC si užil svou nulu, Kočka vypil kalich hořkosti do dna v posledních vteřinách, kdy po rychlém brejku zasunul míč do odkryté branky nejlepší střelec utkání, jenž si tak připsal už svou čtvrtou branku.
Hvězdy v tomto zápase v našem dresu nehledejme – zaplať Pánbůh, že máme nějaké body nahrané z předchozích kol a tudíž bychom neměli mít sestupové starosti.
A3
11.KOLO Anton aus Tirol – Stará Garda 14:3 (3:0)
Čtvrtek 25.06.2015, 19:30 hřiště Mikulova 2, UMT3
Sestava: Kočka – Kopa, Ríša, Milánek – Burgy, Meďák, Karel
Branky 10.min. Anton 7 Ríša 1:0; 20.min. Anton 2 Meďák 2:0; 27.min. Anton 3 Karel 3:0; 34.min. Anton 15 Burgy 4:0; 35.min. Anton 3 Karel 5:0; 35.min Anton 15 Burgy 6:0; 39.min Anton 2 Meďák 7:0; 40.min 7:1; 41.min Anton 15 Burgy 8:1; 42.min. Anton 2 Meďák 9:1; 42.min. 9:2; 47.min. Anton 15 Burgy 10:2; 50.min. Anton 3 Karel 11:2; 51.min Anton 15 Burgy 12:2; 53.min. Anton 3 Karel 13:2; 57.min. Anton 3 Karel 14:2; 58.min 14:3
V posledním kole jara 2015 už o nic nešlo. Nám chyběli defenzivně ladění Antoni 8, 9 a 10, ovšem Stará Garda se scházela podstatně hůře. My jsme si chtěli zahrát, takže jsme soupeřům a jejich čachrování se sestavou odkývali, co se dalo, jenom aby po celou dobu zápasu byli na hřišti v plném počtu.
Otevření soupeřovy obrany nám trvalo deset minut. Potom to Anton 7 Ríša zkusil ze střední vzdálenosti bodlem a přízemní rána k levé tyči vynikajícího gólmana evidentně zaskočila – 1:0. Za chvíli se po nepovedené rozehrávce soupeřů řítili Antoni tři a dva na osamoceného gólmana, ale to by to nesměli být dřeváci: asi nikdo nerozsoudí, jestli Anton tři pozdě naznačil střelu a potom nahrál, nebo Anton dva před poloodkrytou brankou místo zvednutí míče pod břevno zamířil ideálně do rukavic přesouvajícího se gólmana, ale místo gólu jsme kopali rohový kop a naši forvardi po sobě házeli vyčítavé pohledy. V patnácté minutě se zranil jeden z hráčů Staré Gardy a stoupl si do branky, což byla opět voda na náš mlýn. Burgy vykoupal obránce a nabídl jednoduchou koncovku Meďákovi, který jí nepohrdl – 2:0. Za chvíli se situace opakovala, ale s tím rozdílem, že zakončujícím byl Anton 3 Karel a jeho ležérní placírka ťukla do břevna. Burgy dál servíroval loženky – dalším adresátem byl Milánek, jenž ovšem dal vyniknout přesouvajícímu se „pajdovi“ v brance Staré Gardy. Tři minuty před půlí Anton 15 Burgy vysunul rozeběhnutého Antona 3, ten si míč pravou nohou zpracoval a levou obstřelil „vykulhávajícího“ brankáře soupeřů – 3:0.
Do druhé půle se v sestavě soupeřů udály změny, které nemá smysl komentovat, zatímco u nás se během přestávky stále nemohli skamarádit Antoni dva a tři.
Přes veškeré neshody na hřišti již existovalo jenom jedno mužstvo. Burgy si pohrál se dvěma obránci a zvýšil na 4:0. Už za minutu Ríša podržel ve středu hřiště balón, počkal, až se na pravé straně „utrhne“ od obránce Karel a poslal mu tak dokonale načasovanou uličku, že náš útočník do míče ťukl těsně před vybíhajícím brankářem – 5:0. Ještě v téže minutě procedil Burgy míč do branky pošesté po Ríšově asistenci a za další čtyři minuty si Meďák zpracoval další ideální pas Antona sedm a propálil bezmocného (ne)brankáře soupeře po sedmé. V těéhle chvíli jsme polevili. Anton tři si zdříml při obranných povinnostech, nikdo jej nezastoupil, přestože příležitost k tomu by se našla a osamocený hráč soupeře s přehledem překonal Kočku – 7:1. Odpovědět jsme dokázali záhy. Burgy po klasické kličkované přidal osmý gól, vzápětí Karel, hnaný touhou odčinit své zaváhání, hrábl do rozehrávky obránců Staré Gardy, čímž sklepl míč k volnému Meďákovi a ten dokonal svůj hattrick – 9:1. Teprve v té chvíli nadšené objetí našich borců rozehnalo averzi, jíž k sobě Antoni dva a tři cítili od zmařené šance z úvodu zápasu. Ještě v té samé minutě jsme zaútočili ve čtyřech lidech a svou akci nedotáhli, Milánek, coby poslední hráč na půlící čáře, byl záhy překonán a Kočka zkusil celou situaci vyřešit vyběhnutím, ovšem ani on se k míči včas nedostal. Nasnadě byla snadná koncovka do naší odkryté branky – 9:2. Ani tahle drobná lapálie náš rozjetý stroj, drsně mačkající soupeřovu zcela rozklíženou obranu, nemohla zpomalit. Burgy se proháčkoval přes dva obránce a Milánek na střídačce marně protestoval, že brankář jeho střele víceméně uhnul, takže další zápis do střelecké listiny „není směroplatný". Na světě byl jubilejní desátý zářez. Za tři minuty se Burgy prosmýkl po levé straně a posléze sám rád musel uznat, že jeho přihrávka na Antona 3 nebyla úplně ideální. Leč náš útočník přesto dokázal posunout míč levou nohou směrem na branku a minout při tom jak brankáře, tak obránce vracejícího se s Antonem dva. Už za minutu Anton patnáct přidal svou pátou branku v zápase, tentokrát po akci Antona 7 po levém křídle a naše střelecká touha stále nebyla ukojena. V 53.minutě Anton 3 Karel vystihl rozehrávku soupeřova obránce u levého rohového praporku, navedl si míč na střed a ostrou přízemní placírkou k pravé tyči vsítil svůj stodvacátý gól v dresu Antona. Tři minuty před koncem přišlo autové vhazování Antona pět Kopy zprava. Karel se uprostřed pokutového území vyšrouboval do nečekané výšky a jeho ukázkové čelo nemohlo být přesnější: balón v pravém horním rohu ťukl o tyč a zaplul do sítě. Náš kanonýr tak symbolicky uzavřel střelecký účet týmu, který sám v šesté minutě prvního jarního kola otevřel. Minutu před koncem ještě Anton sedm s Antonem jedna předvedli, jak by neměla vypadat spolupráce mezi vracejícím se obráncem a vybíhajícím brankářem. Výsledkem jejich „domluvy a souhry“ byl útočník s míčem u nohy a prázdná branka před ním, ovšem tohle drobné nedorozumění nemohlo nic změnit na tom, že v posledním kole jsme si připsali nejvýraznější vítězství celé jarní části.
Přestože střelecká listina hovoří jasnou řečí, hvězdu číslo jedna si z dnešního zápasu odnáší Anton 7 Ríša, který nejenom že zvládl obranné povinnosti na jedničku, ale otevřel první brankou soupeřovu obrannou ulitu a připsal si spoustu prvních a druhých asistencí. Hvězdou číslo dva Anton 15 Burgy, jehož kouzla vyústila v pět branek a hvězdou číslo tři Anton dva Meďák, kterému se sice dá vytknout liknavější obranná fáze, ale hattrick je hattrick.
Přejeme všem Antonům hodně zdraví a píle do letní přípravy a těšíme se na start podzimní sezóny 2015.