2008 PODZIM
4.SAISON
033. - 01.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 04.09.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Tučňáci VET 4:0 (1:0)
Sestava: Anton 1 Sváťa - Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 12 Milánek, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák.
Branky: 24.´1:0 Anton 12 Milánek, 37.´2:0 Anton 9 Mlaďas, 45.´3:0 Anton 8 Mojmír, 49.´4:0 Anton 8 Mojmír
Oficiální komentář: Zasloužené vítězství Antonů, kteří nepustili Tučňáky k žádné vážnější akci. Vítězství mohlo být ještě vyšší, nebýt výborných zákroků hostujícího brankáře.
Klubový komentář: Po víkendovém turnajovém připravování jsme záhy skočili rovnýma nohama do čtvrté sezóny a řekněme si popravdě, že to nebylo nic moc. Vším. Účast podobná jako na turnaji, tj. chabá. Naštěstí se už dorekreoval aspoň Anton 2 Pepa, takže nás bylo čistokrevných a rovných šest statečných. To znamená bez střídání. Soupeř se doplížil rovněž v šesti a navíc tak tak s vypršením čekací doby (naštěstí). Hřiště svou připraveností rovněž dávalo tušit teprve hodně brzký začátek sezóny neb lajny byly ještě jarní, tudíž trošku odváté…
Pohled na druhou stranu hřiště dával již předem zřetelně tušit, že soupeř bude o něco starší. Od úvodního hvizdu se pak Tučňáci zaměřili na jediné, moc se nepřehřát. Nutno podotknout, že velmi časté a velmi dlouhé prodlevy s pochody pro zakopnutý míč, jim dostatečně vycházely vstříc. My jsme se „trochu“ herně hledali a dlouho nenacházeli k zamknuté obranné tvrzi hostí ten správný klíč. Chvíli před koncem půle si vyměnil míč Milánek s Mojmírem a prvně jmenovaný jej nakonec i dotlačil do sítě. Hurá. 1:0.
Přestávku jsme věnovali zejména debatám s tématy kudy tudy a pozitivní myšlení v týmu. Hlavním řečníkem byl Anton Pepa. Asi po sedmi minutách jsme předvedli asi jedinou pohlednou a kombinační akci zápasu a navíc jí i poměrně snadno zakončili gólovou střelou (Kopa). Světýlko na konci tunelu ale opět záhy pohaslo. Dál jsme se tlačili většinou přehuštěným středem, trápili jsme se při nezpracování lehkých přihrávek ve stoje a ke všemu i přidali dost plonkovou střelbu. Výjimkou potvrzující časté pravidlo byl snad akorát Mojmír, který asi chytil na turnaji střeleckou slinu a hnedle v prvním kole dvakrát zavěsil, čímž o 50% navýšil své dosavadní antonské gólové konto. Nakonec si mohl připsat i čistý hattrick, ale jeho nadějnou střelu zastavilo břevno. Přesto se tedy náš zakladatel zapsal do historie, když jeho střelecký dvougólový zápis byl 34.v pořadí Antona, kdy někdo z hráčů dal v jednom zápase více než jeden gól (z toho 1x 4g, 11x 3g, 22x 2g).
Anton historická událost: 33.mistrovský zápas Antona byl celkově padesátým zápasem v historii týmu. Do počtu 50 zápasů se vešla utkání čtyř mistrovských sezón, tří turnajů, jednoho přátelského zápasu a nakonec i jednoho zápasu mistrovského, který byl ale v 50.minutě ukončen. Jubilejní padesátý zápas znamenal zároveň kulatou - třicátou výhru Antona v historii. Naší historii dále ještě tvoří pět remíz a čtrnáct proher, při hodně aktivním skóre 181:74 (Ø 3,62 : 1,48).
034. - 02.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 11.09.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Turman VET 2:1 (1:1)
Sestava: Anton 1 Sváťa - Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 12 Milánek, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša.
Branky: 24.´1:1 Anton 8 Mojmír, 45.´2:1 Anton 7 Ríša
Oficiální komentář: Bojovné ale férové utkání s řadou šancí na obou stranách, kterému by přeci jen více slušela remíza.
Klubový komentář: K zápasu druhého kola jsme se sešli v počtu osmi kousků, čímž nám bylo umožněno nebývalého luxusu hned dvou střídajících. S touto výhodou jsme se ale v průběhu utkání nezřídka potýkali neb hráči se zdráhali opouštět hřiště…
Ještě před úvodním výkopem se nemálo Antonů posílilo kvalitní švestkovou pálenicí. Pár škarohlídů poznamenalo, že tyto násosky tak činí proto, aby se jim následně jejich výkony zdály růžovější. Pravda ale ležela, alespoň pro tentokrát, někde jinde. Kořalka tekla na zdraví malého Samuela Tůmy, kterého si Anton 9 připsal na rodinnou soupisku dnes kolem poledního. Gratulujeme!
Zápas začal ne moc dobře neb hned z první střely, vyslané takřka od postranní čáry, jsme velmi lacino inkasovali. Z této minely našeho gólmana neomlouvá ani skutečnost, že byl po požití několika pár doušků 50ti procentní slivovice stále ještě poloslepý. Soupeř disponoval jedním šikovným hráčem, jedním panem obrem a zbytek tvořili pilní více méně komparsisté. Naše snahy o ztečení branky byly nevalné a nemnohé.
Přesto jsme nakonec vytvořili jednu pěknou kombinaci v rychlém kontru a po přesné křižné přihrávce Anton 8 potvrdil podzimní střeleckou slinu a uklidil míč z první pěknou peckou pod víko.
Do druhé půle jsme šli tedy za srovnaného stavu a s touhou co nejrychleji rozhodnout. Hosté, kteří v prvním poločase sem tam i vystřelili, se ve druhé části hry k nebezpečnému zakončení už prakticky nedostali. My jsme byli na jejich polovině hřiště opět tak trochu lopotní. Přesto se asi v polovině druhého poločasu na středu uvolnil Anton 7 Ríša a střelkou k levé tyči nám zajistil vedení. Od této chvíle jsme se už jednak museli honit za zakopnutými míči po celém areálu a druhak jsme čistě teoreticky mohli výsledek trochu hlídat. To se ale ukázalo, že vlastně ani moc neumíme, takže jsme hráli pořád stejně nahoru dolů. Pak se nám pochopitelně hravě mohlo stát, že třeba po našem autovém vhazování jsme se propadli a soupeř šel v přečíslení tří na dva, které naštěstí zazdil…
Nakonec jsme tedy těsnou výhru uhájili, ale nějakou radost z fotbalu jsem postrádal, a to i navzdory faktu, že tento soupeř k těm silnějším asi patřit nebude.
035. - 03.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 18.09.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Masters-V 7:4 (5:1)
Sestava: Anton 1 Kočka – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 10 Sváťa, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša.
Branky: 01.´1:0 Anton 22 Péťa, 02.´2:0 Anton 2 Meďák, 17.´3:1 Anton 9 Mlaďas, 22.´4:1 Anton 2 Meďák, 29.´5:1 Anton 8 Mojmír, 47.´6:3 Anton 7 Ríša, 55.´7:4 Anton 2 Meďák.
Rozhodčí: Anton 10 Sváťa
Oficiální komentář: Masters dorazili k utkání bez střídajících hráčů. Z toho důvodu se zřekli podílu na pískání za rozhodčího který nedorazil. To tedy zbylo na Anton, kterým i tak ještě jeden hráč na lavičku zbyl. Zápas začal velmi svižně, neboť s dovršením první i druhé minuty Masters inkasovali a vypadalo to na jasnou záležitost. V dalším čase se ale bílí oklepali a vytvářeli si stejně jako červení jednu šanci za duhou. Rozdíl byl jen proměňování a tak mohl poločasový výsledek 5:1 svádět k rychlému soudu o výsledku. Masters se ale dvěma trefami Zdráhala a pak i jedním vlastním dostali na rozdíl dvou branek a schylovalo se k dramatu. V posledních 15 minutách se ale více než o fotbal jednalo o tragikomickou estrádu dua Zdráhalů, kteří svými verbálními projevy znechutili nejen soupeře, ale i leckteré aktéry následujícího zápasu.
Klubový komentář: K zápasu jsme se sešli v relativně ideálním počtu 6+2, což dávalo slušný předpoklad pro zahrání si všech a zároveň dostatečného odpočinku po vystřídání. Tyto teorie však vzaly rychle za své, když bylo zjevné, že se nedostaví sudí. Protože soupeř byl přesně v počtu šesti, v okolí hřiště se nám nikoho nepovedlo přemluvit, zůstala povinnost zápas odpískat na nás. Tudíž už nás nebylo 8, ale jen sedm.
Do zápasu jsme vstoupili tím nejlepším možným, ba tak trochu snovým, způsobem. Přesně v čase, kdy ručička na stopkách dokončila svoje první resp.druhé kolečko, jsme rozvlnili síť soupeře a vedli jsme 2:0. Nejpovedenější nástup do zápasu v dosavadní historii Antona byl na světě a popravdě se domnívám, že tuto událost budeme asi těžko něčím kdy v budoucnu trumfovat.
Rychlé a relativně snadné vedení vyprovokovalo hosty k pozvednutí hozené rukavice a rozehrála se nevídaně ofenzivní smršť, kdy se šance střídaly před oběma brankami. Rozdíl byl zřetelný jen jeden. Zatímco Anton značnou většinu svých proměnil, Masters troskotali jednak na své mušce a druhak na výtečném Kočkovi. Přesto se i soupeř dočkal gólu v naší síti, kterým snížil na 2:1. My jsme ale po velmi pohledných akcích přidali další tři branky a poločasových 5:1 vypadalo pro nás hodně nadějně, pro Masters de facto skoro beznadějně.
Zdání ale klamalo. Forvard bez čísla – Zdráhal Luděk nám začal zatápět a my jsme se začali pomalu hroutit. V útoku jsme začali drbat a zahazovat šance, přestali spolupracovat, a co víc, vzadu jsme se začali pouštět do riskantních akcí, kterými jsme většinou akorát velmi rychle odevzdávali míče dotírajícímu soupeři. Když pak během pěti minut asi nejšikovnější hráč protivníka snížil na 5:3, červíček pochybností začal hlodat. Kontaktní gól ale nepadl a naopak my jsme zase odskočili do většího klidu. To už začala na hřišti houstnout atmosféra zásluhou dvou bodrých „žiraf“ soupeře, které svým slovníkem zavdávaly leckomu v doslechu úvahy nad tím, zda třeba neutekly z nějakého diagnostického ústavu. Protože dostat například do jedné holé věty sedmnáctkrát dokola pohlavní ústrojí savců, to už chce kumšt a fištróna…
Z obojího má pak nejvíc asi kapitán Masters Zdráhal Leo, který nejprve udivil a pak spíš už pobavil všechny přítomné, včetně spoluhráčů, urputnou reklamací úmyslné, a tudíž nedovolené, malé domů hranou hlavou našeho hráče po odraženém míči. Každopádně pro nás bylo dobře, že se minimálně polovina týmu Masters věnovala hloubání „o ničem“ a nevěnovala se tak více hře samotné. O další zdramatizování jsme se tak postarali sami, když po centru do ohně Kopa přizvedl v tísni míč hlavou, a ten skončil v levém horním rohu naší branky. Hned v další minutě jsme ale dokázali zase odpovědět a posledních pět minut hry si už náskok pohlídat.
Zápas to byl po fotbalové stránce až nebývale povedený. Pěkné akce na obou stranách, velmi dobré individuální výkony, parádní góly, zrovna tak jako zákroky gólmanů. Dojem v bezprostředním čase ovlivnily a trochu pokazily duševní výtoky bratří Zdráhalů v poslední čtvrtině. S odstupem ale tento mač určitě zůstane tím lepším na co vzpomínat a nikoli jen díky (zatím) dvěma nejrychlejším brankám v historii Antona.
Anton historické události: Anton 2 Meďák dosáhl svého druhého mistrovského hattricku (53 minut) celkově v klubovém pořadí třináctého v mistrovských zápasech. Tímto počinem se Anton 2 dostal přes hranici deseti mistrovských branek.
Jediná trefa Antona 22 Péti pro něj znamenala dosažení dvacetigólové mety v mistrovských zápasech.
Úvodní branka zápasu byla dosažena v čase 00:57, čímž se stala nejrychleji vstřelenou v historii klubu. Navíc v čase 01:59 jsme přidali druhou branku, což vytvořilo klubový rekord i v případě nabytí dvoubrankového náskoku.
Poslední gól Antona 2 na konečných 7:4 byl celkově 190. gólem v historii zápasů Antona.Statistika Antona - „Smrťáci“, „Bombarďáci“ a „Zabijáci“, co neznají žádné slitování
Mezi „Smrťáky“, „Bombarďáky“ či „Zabijáky“ se se svými průměry vstřelených branek
na jeden mistrovský zápas směle mohou počítat tito Antoni –
Ríša (1,18), Péťa (0,91), Meďák (0,85), Milánek (0,7), Vory (0,54), Kopa (0,53)
036. - 04.kolo 3.Veteránská liga skupina B
neděle 28.09.2008 18,45 Novoborská – UMT 2.generace
Anton aus Tirol - Keckafogo KK VET 1:1 (1:1)
Sestava: Anton 1 Kočka – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 10 Sváťa, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 12 Milánek.
Branky: 06.´1:1 Anton 9 Mlaďas
Žlutá karta: Anton 9 Mlaďas
Oficiální komentář: Na veterány krásně běhavý zápas. Keckafogo se ve druhé minutě ujalo vedení brankou Faice, na což hned v šesté minutě Anton odpověděl vyrovnávací vlastní brankou. Šancí bylo na obou stranách víc než dost, ale díky oběma brankářům se už skóre neměnilo.
Klubový komentář: K zápasu jsme se na hřiště v Letňanech transportovali hodně zrychleným přesunem ze hřiště Vinoře, kde krom Péti všichni odehráli 90 minut v záběhlickém dresu. I z tohoto důvodu nominace čítala netradiční hned 3 střídající.
K zápasu jsme se dostavili v nikoli ideálním rozpoložení, po nikoli dobrém výkonu na Vinoři, ale na tuto okolnost jsme chtěli zapomenout a spravit si náladu. Bylo tak jistým paradoxem, že jediný „nepoznamenaný“ – Péťa „vymyslel“ snad ve 3.minutě fatální kiks na místě beka a soupeř nás ztrestal slušnou ránou do levé šibenice. Dlužno již v úvodu podotknout, že my jsme střelu podobné razance, natož přesnosti, nevyprodukovali za celých 60 minut ani jednu. Od rychlé branky domácího celku neuplynulo ani mnoho času, Mlaďas si nechal jednou skočit centr vzduchem a z levé strany vyslal ne až tak tvrdou střelu, kterou ale obránce tečoval a ta skončila v síti. A začínalo se znova. My jsme hráli na vlastní polovině na relativně hodně vysoké riziko, ale i díky tomu ve spojení se slušným pohybem jsme měli celkem dost přečíslení, které ale bohužel nevedlo k významnějšímu počtu šancí. Pár jich sice bylo, ale když už, tak nás nemilosrdně kosila naše koncovka (třeba Meďáka)…
Druhý poločas soupeř zůstával už takřka standardně ve třech na vlastní polovině a k naší brance se „přesouval“ prakticky výhradně jen za pomoci výkopů od vlastní branky. Na hustší provoz na soupeřově polovině jsme ovšem reagovali statickou hrou, umocněnou neuvěřitelným množstvím nepřesností v „kombinaci“ (o kombinaci tedy snad ani nemohla být řeč, ztráceli jsme míč zpravidla hned při prvním pokusu o přihrávku z první). Tyto nevynucené chyby a ztráty míče se pak někdo snažil nahrazovat vynecháním kombinace jako takové vůbec, což mělo na takto malém hřišti opět velmi podobný efekt. Když jsme si nebyli schopni vypomoci ani již zmiňovanou střelbou, dotahali domácí zápas ke spravedlivé dělbě bodů.
037. - 05.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 02.10.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Viktoria Bítovská VET B 5:2 (1:1)
Sestava: Anton 1 Sváťa – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 12 Milánek.
Branky: 28.´1:1 vlastní, 36.´2:1 Anton 7 Ríša, 49.´3:1 Anton 9 Mlaďas, 50.´4:1 Anton 22 Péťa, 58.´5:2 Anton 22 Péťa.
Oficiální komentář: Slušné utkání, ve kterém zvítězil bojovnější a sehranější tým
Klubový komentář: Zápas s posledním celkem tabulky, který doposud nezískal jako jediný ani bod, měli možná předem leckteří Antoni za pouhou otázku skóre či výše vlastních střeleckých kont. A že to bude jinak, jsme začínali brát vážně nejspíš až ve druhé půli.
Nedlouho po začátku zápasu jsme se na polovině dopustili hrubky v rozehrávce, Viktoriáni šli dva na jednoho a nakonec skončil míč v síti zejména díky ukopnutí se střelce, kterým dal míči těžko předvídatelnou dráhu letu. Stejně jako v neděli jsme tedy po kiksu v rozehrávce hned z první střely prohrávali. Následně jsme se zejména utápěli a stále dokola a dokola rozbíjeli o hradbu „překážejících“ těl v prostoru před brankou Bítovské. Když už jsme i zakončili, často jsme trefovali rozměrnějšího gólmana, od kterého se míče odráželi jinam, než kam bychom chtěli. Nakonec jsme vyrovnali po nástřelu z rohu, který si nechtěně pověsil pod víko jeden z bránících hráčů.
Druhý poločas jsme zahájili dalším úspěšným rohovým kopem, který jsme už tentokrát do sítě nasměrovali my. Obrat ve skóre nás trochu uklidnil a hosté se začali více věnovat ofenzívě. Z toho se pak rodily další naše šance, které jsme sem tam i občas proměnili. Za stavu 4:1 jsme si sice neodpustili další minelu před vlastní bránou, ale ve zvrat už patrně nevěřil ani sám soupeř. Nakonec jsme po takřka brilantní akci narážeček na jeden dotek, uzavřeli skóre na konečných 5-2.
Zápas s posledním týmem nebyl rozhodně nijak jednoduchý. Navíc by nám mohl sloužit jako poučka do dalších zápasů. A to jak povedenými věcmi, tak hlavně těmi nepovedenými. Jak v neděli, tak dnes se ukázalo, že hra na riziko, se čtyřmi útočícími hráči, vede k častému a účinnému přečíslování soupeře. Již tradičně se ukazuje jako mylná idea, chtít zkoušet řešit přečíslení individuálně, středem. Jednak proto, že tak zdatného dribléra v týmu při vší úctě opravdu nemáme a druhak proto, že sebelepší driblér nebude v řetězci individuálních soubojů nikdy rychlejší, než narážečka z první. To ostatně potvrdila naše poslední gólová akce zápasu, která byla rychlá, účinná a navíc i efektní. Tímto bych se tedy přimlouval za mnohem větší podíl hry na jeden (dva) dotyk a v neposlední řadě používání způsobu hry tzv.„přihraj a běž“ (tzn.přihrát a naběhnout si) než míč vodit.
P.S. již před zápasem se k nám od našeho soupeře dostala informace, že před jejich minulým zápasem se na hřišti odehrávalo nějaké „psycho drama“, které pak mělo velmi pravděpodobně pokračování ve sprchách, které jsou toho důsledkem nyní mimo provoz. Dovolím si jen krátkou poznámku – idioty, kteří si svou herní či výsledkovou frustraci musí chladit na zařízení areálu, bych já osobně vyloučil ze všech soutěží. Ať si založí svou vlastní. Až si projdou martýriem se sháněním hřiště, možná se jim v hlavě rozsvítí…
Anton historické události: Anton 22 Péťa Zeman posledním gólem zápasu zarovnal počet mistrovských branek Antona na 150
Zároveň si Anton 22 připsal svůj čtvrtý dvougólový mistrovský zápas, který tak byl celkově v týmu Antonu v pořadí 23.a dále 36.více jak jednogólový, připadající na jednoho hráče v jednom mistrovském zápase.
Antoni 5 Kopa a 10 Sváťa absolvovali svůj padesátý zápas v dresu Antona aus Tirol, z celkových 54 možných.
038. - 06.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 16.10.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Čechie 12° 4:2 (1:2)
Sestava: Anton 1 Kočka – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 12 Milánek, Anton 10 Sváťa, Anton 3 Kabi.
Branky: 28.´1:1 Anton 22 Péťa, 36.´2:2 Anton 22 Péťa, 49.´3:2 Anton 10 Sváťa, 50.´4:2 Anton 22 Péťa
Oficiální komentář: Zápis nedodán, zjištěny jen základní údaje
Klubový komentář: K dalšímu zápasu jsme nastupovali po dvou týdnech odpočinku a navíc s nabitou lavičkou.Dostavili se hnedle plus čtyři střídající, mezi nimiž byl i nový Anton 3 Vladimír Kabeláč. Anton 10 se za deštivého podvečera nominoval jen do role nehrajícího fotografa, takže 3 střídající hráči byli tak nějak přijatelně využitelní a vytížitelní.
Nedlouho po začátku se před naší brankou dopustil fatálního omylu Péťa a když soupeř šanci nevyužil, nabil mu i do druhého pokusu, který znamenal otevření skóre. Vzhledem k tomu, že podobný úvod měl Anton 22 i na Proseku s Keckafogem, naskýtá se otázka vyslovení zákazu přístupu zmíněného hráče do nejbližšího prostoru naší branky (hráčů s jen vízovým vstupem do našeho obranného prostoru je ale asi víc). Poté se ale dvaadvacítka rehabilitovala dostatečně razantním volejem po rohu a bylo vyrovnáno. Těsně před koncem první půle se nám pak oživila situace z jara, kdy do děje zápasu promluvil neuvěřitelným způsobem sudí a následně i soupeř. Čechie vedla útok naší polovinou, my jsme se dopustili faulu, sudí pískl (co na tom, že nijak dlouze) a po cca 2 sekundách soupeřův hráč, v momentě, kdy naši hráči se zastavili, dopravil míč do sítě. K překvapení soupeře a šoku nás, rozhodčí ukázal do středu hřiště, což vysvětlil tak, že dal hostům výhodu. O praktické nemožnosti uznání branky po hvizdem přerušené hře se jen s tupým úsměvem ve tváři odmítal zabývat. Po naší argumentaci o možných dopadech našeho protestu v zápise (pokuta pro sudí za chybně vedený zápas a nové tkání), rozhodčí rychle zareagoval a opustil vysvětlení o výhodě. Začal už bezostyšně lhát, že k pískání došlo až po střele… Soupeř rovněž vycítil v našem rozlícení svou šanci a (nikoli nepodobně jako na jaře Inter Lotyšák) začal přilévat oleje do ohně směrem k nám, ať teda odejdeme hřiště a směrem k sudím ať ukončí zápas pro vyhrožování.
Předchozí událost nás patřičně vyhecovala a nabudila. Do hry se zapojil i Anton 10 a za stále intenzivnějšího deště jsme začali Čechii mačkat. Její hráči co chvíli lkali nad naší tvrdostí a snažili se nás spíš než herně překonat „ukecáváním“. Když jsme záhy vyrovnali, dodalo nám to další psychickou sílu. Zanedlouho jsme pak dokonali obrat tím asi nejsladším způsobem, když jsme strhli vedení na svou stranu rovnou z výkopu od branky, po hrubce (jinak výtečně chytajícího) gólmana. V těchto chvílích již o naší převaze nebylo pochyb, ale těsný výsledek nám nadále nemohl dodávat mnoho jistoty. Až když jsme po vzorové kombinaci po autovém vhazování zvýšili na 4-2, bylo o vítězi jasno všem…
Anton historické události: Anton 22 Péťa Zeman posledním gólem zápasu zarovnal počet
vstřelených branek Antona na 200
Zároveň si Anton 22 připsal svůj druhý třígólový mistrovský zápas, který tak byl celkově v týmu Antonu v pořadí 13.a dále 37.více jak jednogólový, připadající na jednoho hráče v jednom mistrovském zápase.
Anton 8 Mojmír absolvoval padesátý zápas v dresu svého Antona aus Tirol.
039. - 07.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 23.10.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Felix club (seniors) 3:3 (0:2)
Sestava: Anton 1 Kočka – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 10 Sváťa
Branky: 34.´1:2 Anton 10 Sváťa, 41.´2:2 Anton 22 Péťa, 50.´3:3 Anton 9 Mlaďas
Oficiální komentář: Domácí přes drtivou převahu a nespočet šancí, nedokázali jednoznačný zápas vyhrát.
Klubový komentář: K zápasu sedmého kola jsme se sešli bez pískajícího Milánka a pracujícího novice Vládi, tj. plus dva. Již před začátkem na hřiště padalo podzimně mlhavé šero a chlad, což nikoho z nás netěšilo. Soupeři v počtu pěti hrálo do karet, že se prozatím nedostavil sudí, který, jak se později ukázalo, bloudil po Chodově. Nakonec se našel on i šestý Felix a mohlo se, s již tradičním skoro 15 minutovým zpožděním, začít.
Zápas s pátým celkem tabulky asi neměl být tak tvrdým oříškem, jakým nakonec byl. Felixáci byli o něco starší a zřejmým se jevil předpoklad, že by měli dříve či o něco později fyzicky odpadnout. Neuběhlo ani moc času od úvodního hvizdu, když jsme na půlce přišli o míč a „nemohoucí“ soupeř po hodně svižném brejku vykoupal jediného našeho bránícího i Kočku a zasunul míč do prázdné branky 0:1. My jsme najeli na už trochu zapomenutou notu našich tragikomedií s urputně bránícími týmy z dřívějška a předváděli čiré zoufalství. Útok „vedený“ ve stoje, v devadesáti procentech středem, s mizerně přesnou střelbou. Přihrávku z první či aspoň z druhé jsme asi vyškrtli ze svých nápadů, zato jsme se vyžívali v pokusech o individuální průniky, kterými jsme ale nikdy nikam nepronikli. Když naše produkce dosahovala hranice křeče, nastřelením protihráče před soupeřovým vápnem jsme založili druhý velmi rychlý brejk Felixů a opět následovalo vykoupání samotného bránícího (Mojmíra) i Kočky a skórování do prázdné branky 0:2. Obratem skončil poločas.
Do druhé půle jsme kupodivu vtrhli s významně odlišným zaujetím a pohybem, což vedlo k takřka bleskovému srovnání stavu způsobem, kdy i my jsme (i sami sobě) dokázali, že umíme vykombinovat góly až do prázdné branky. Běžela snad 35.minuta a začínalo se znova. Po rychlém vyrovnání se hra trochu uklidnila (bohužel) a impuls přišel až s dalším kolapsem naší defenzívy. Péťa nedohrál u pravé postranní čáry na polovině soupeře sotva cupitajícího hráče, ač ho měl snad jen 2 metry od sebe, ten tak v relativním klidu popošel s míčem k půlce a rozhlédl se, dlouhou přihrávkou (na kterou nedosáhl Ríša) do křídla našel zcela volného spoluhráče, na kterého vyrážel v prostoru před vápnem osamocený Mojmír, leč následovala rychlá příhra na Mojmírem „uvolněného“ hráče na vápno, a ten si s Kočkou poradil 2:3. Asi deset minut před koncem jsme proměnili v gól první z bezpočtu střel (Mlaďas ze střední vzdálenosti po zemi k levé tyči) a bylo opět srovnáno. Ve zbylém času už jsme se gólově prosadit nedokázali…
Hodnocení zápasu je prosté. Fyzická i herní kvalita byly jednoznačně na naší straně. I přesto se dá říci, že získaný bod jsme si nejspíš nezasloužili, protože způsob, jakým jsme pojali první poločas, je prostě neospravedlnitelný. Naproti tomu soupeř v každé minutě zápasu odevzdával sto procent všeho, co v sobě měl. Jistě netrefit pětkrát břevno a jednou tyč, Felix club bychom spláchli. Ale za způsob hry a myšlení z první půle jsme si nezasloužili opravdu ani ten bod. Vysvětlovat si ve veteránské soutěži, že dopředu mohu vyrazit jen v případě, že budu schopen stejně rychle návratu, mi přijde trapné a inteligence zde se vyskytujících hráčů nedůstojné. Když čtyři hráči ve stoje sledují z vápna soupeře, jak dopadne jeho akce, pak bychom se měli nad sebou zamyslet a nebo se na to radši vykašlat. Fotbal je týmový
sport, nikoli individuální! Podstata fotbalu není ve chvástání z čárek za vstřelené góly, to se snad už doneslo všem zúčastněným… Ale nevypadá to tak, když od očividně slabšího mužstva dostaneme tři góly do prázdné branky poté, kdy ho pasivně sledujeme při jeho útoku a čekáme, jak „to“ dopadne.
Anton historická událost: Anton 9 Mlaďas absolvoval padesátý zápas v dresu Antona aus Tirol.
040. - 08.kolo 3.Veteránská liga skupina B
neděle 09.11.2008 18,15 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Hvězda VAB F.C. 6:0 (3:0)
Sestava: Anton 1 Sváťa – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 3 Kabi.
Branky: 02.´1:0 Anton 22 Péťa, 11.´2:0 Anton 7 Ríša, 15.´3:0 Anton 10 Sváťa, 50.´4:0 Anton 22 Péťa, 47.´5:0 Anton 7 Ríša, 56.´6:0 Anton 7 Ríša
Oficiální komentář: Jednoznačné utkání, ve kterém Anton díky lepší kondici, individuálním kvalitám a sehranosti, kontroloval hru po celý zápas. Utkání mělo dvě výrazné osobnosti, autora hattricku Klípu a brankáře hostů, jehož od ideální formy dělilo několik promile.
Klubový komentář: Po více jak dvoutýdenní přestávce, během které jsme mohli dostatečně dlouho zpytovat svědomí nad výkonem v posledním zápase, jsme se opět sešli v počtu plus dva. Osmé kolo nemohl absolvovat zraněný Anton 12 Milánek a opatrovnické služby vykonávající Anton 1 Kočka. K zápasu se tedy dostavilo zbylých šest záběhlických kousků, navíc pak Antoni 22 a 3. Záběhličtí měli v nohách, stejně jako A trojka, devadesátiminutovku od 14,00.
Na předzápasovém mítinku se uvedl v platnost výnos trenérské rady o organizaci jednotlivých řad a v návaznosti na to i střídání jednotlivých hráčů v nich. V praxi se tedy jinými slovy uvedlo, že se přítomní rozdělili na „předek“ a „zadek“, a střídali se tak jen ve zmíněných uskupeních. Tímto se odbouraly situace z minulosti, kdy se na hřišti nezřídka vyskytlo i pět lidí hrnoucích se jen dopředu a zpravidla až po inkasovaném gólu se únavně dlouhými výslechy zjišťovalo, kdo měl vlastně hrát v obraně. Asi lze konstatovat, že tento krok se uvedl dobře, ač se tedy nadále vyskytují drobné vady v podobě nestejnoměrné délky pobytu na střídačce. Ale i to se dá řešit nějakou směrnicí…
Do zápasu s pátým celkem aktuální tabulky, který měl z posledních tří zápasů na kontě 4 body (mj.i bod za remízu 2:2 s Masters) se skóre 15:5, jsme vstoupili velmi dobře. Běžela ani ne snad 5.minuta a Anton 22 Péťa pověsil přímý kop pod víko, což nám dodalo chuť i trocha klidu. Celý první poločas jsme byli výrazně aktivnější, hru de facto měli pod kontrolou a přidali i další dvě branky. Naše převaha mj.pramenila i z neúčasti asi nejlepšího hráče (soudě dle posledních dvou vzájemných soubojů) Hvězdy, který zápas z důvodu zranění jen sledoval. Jeho spoluhráči ale nebyli ani bez něj až tak neškodní a vypracovali si jednu velmi slušnou příležitost (po naší nedůslednosti v obraně) a vypustili dvě utěšené střely. Vše ale bez gólového zápisu.
Do druhé půle se Hvězda vrhla se svým vůdcem už v kopačkách, ale na poměr sil na hřišti to vliv nemělo. My jsme nadále hráli s chutí a přidávali další branky. Nakonec jsme dokráčeli k nejvyšší výhře této sezóny s naprostým přehledem a k tomu navíc i s čistým kontem.
Tento zápas byl zatím asi nejpovedenějším výkonem roku 2008, a to po všech stránkách, bez ohledu na dosažené skóre. Hráli jsme nejen se značnou chutí k pohybu, v týmové spolupráci, ale i zodpovědně dozadu, což jsme navíc činili i v čase narůstajícího brankového rozdílu. Tímto jsme soupeři nedali tak říkajíc ani „čuchnout“. Otázkou je, zda budeme podobný výkon schopni opakovat. Pomalu jdeme do finále, čekají nás poslední tři kola, kdy v tom předposledním hrajeme s dosud vedoucí Kodymkou, a to navíc u nich „na nudli“ Zákostelní…. Předtím se ale ještě musíme vypořádat s Nejistou sezónou, takže nepředbíhejme.
Anton historické události: Anton 7 Ríša Klípa si připsal svůj pátý třígólový mistrovský zápas,
který tak byl celkově v týmu Antonu v pořadí 14.
Antona 7 Ríši druhý gól byl navíc jeho celkově 40. v červeném dresu, čímž tuto hranici dosáhl jako první v týmu za dobu jeho existence (57 zápasů – 209 gólů).
041. - 09.kolo 3.Veteránská liga skupina B
čtvrtek 13.11.2008 18,00 Hrabákova – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - Nejistá sezóna 5:1 (4:1)
Sestava: Anton 10 Sváťa – Anton 5 Kopa, Anton 8 Mojmír, Anton 9 Mlaďas, Anton 2 Meďák, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša
Branky: 13.´1:0 Anton 2 Meďák, 15.´2:0 Anton 22 Péťa, 19.´3:0 Anton 7 Ríša, 26.´4:0 Anton 22 Péťa, 46.´5:1 Anton 2 Meďák
Oficiální komentář: O výsledku bylo rozhodnuto už v prvním poločasu. Po změně stran již Anton kontroloval hru i vývoj skóre.
Klubový komentář: V zápase s Nejistou sezonou bychom asi rádi navázali na výkon a atmosféru zápasu minulého, ale objektivně i díky zalezlosti soupeře se tentokrát tolik nedařilo. Tentokrát ne po elegantních kombinacích, ale zase důrazem v napadání rozehrávky soupeře jsme docílili 2 první góly Josefem a Péťou. Do poločasu pak přidali ještě další 2 již líbivější po spolupráci Ríši s Péťou a ten další nepamatuji. V poslední min. první půle Meďák nepřesvědčil svou hlavu k návratu s protihráčem, v čehož důsledku soupeř snížil, což se stalo předmětem poločasové diskuse. V 2.půli jsme přidali ještě jeden gól, ale jinak se toho extra moc zaznamenání hodného nedělo.
Zajímavý výkon v zápase podala dvojice rozhodčích (kluk a holka), kteří stáli společně u jedné lajny, povídali si a změřili nám čas, víc nic. Mnohdy se tak na faulech-nefaulech, autech-neautech apod. domluvili oba týmy, což vzhledem k nekonfliktnímu průběhu zápasu šlo. Překvapila mě taky neúčast Kočky na zápase díky které putoval do brány zase Sváťa.
Příští týden by to chtělo udělat starou od zpěváka Wanastovek a mohlo by být veselo.
Anton historické události: Anton 22 Péťa Zeman si připsal svůj 30. mistrovský gól v dresu Antona,
který byl jeho celkově 36.ve všech zápasech.
Před utkáním s PFC Kodymkou, kdy výhra nám již mohla zajistit postup do druhé Veteránské ligy, jsme se sešli ke krátké taktické poradě. Ta směřovala k popsání způsobu hry soupeře a způsobu hry, který by na něj byl platný. Ke zmíněnému byly použity i dva plakáty s popisky a nákresem…
Již nyní je třeba si přiznat, že soupeř se nakonec uchýlil k trochu jinému způsobu hry (více defenzivnímu), než jsme počítali. My jsme zase až tak přesně nedrželi diskutované úvodní postavení při rozehrávce z vlastní poloviny hřiště (s krajními hráči na půlce), ale i tak jsme se očividně často pokoušeli vysílat kolmice za obranu Kodymky…
042. - 10.kolo 3.Veteránská liga skupina B
středa 19.11.2008 20,30 Zákostelní – UMT 3.generace
Anton aus Tirol - PFC Kodymka 2:0 (1:0)
Sestava: Anton 1 Kočka – Anton 5 Kopa, Anton 10 Sváťa, Anton 9 Mlaďas, Anton 12 Milánek, Anton 22 Péťa, Anton 7 Ríša, Anton 3 Kabi
Branky: 25.´1:0 Anton 7 Ríša, 52.´2:0 Anton 3 Kabi
Oficiální komentář: Zasloužené vítězství týmu Anton aus Tirol.
Klubový komentář: Do přímého souboje o postup jsme se v předposledním kole utkali s Kodymkou, která do předminulého kola vedla naší skupinu bez ztráty bodu. Pak ale v jednom týdnu nestačila na Masters (1:3) a následně ani na Keckafogo (1:4) a dovolila nám tak stanout na špici. Do tohoto důležitého zápasu, kdy výhra by nám již v předstihu zajistila postup do druhé ligy, jsme se museli obejít bez slunících se presidenta A osmičky a A dvojky. Po kratší pauze dorazila i A dvanáctka – Milánek, který ale při rozcvičce zjistil, že to stále ještě není to pravé. Nicméně ale zůstal pro případ nenadálé nouze k dispozici na lavičce. Do boje jsme se tedy vydali s jedním střídajícím, což v chladném počasí byla asi nejideálnější varianta.
Důležitost zápasu jsme promítli už i do srazu k zápasu, který byl o patnáct minut posunut, tedy na třicet minut před výkopem. Všichni se dostavili včas. Prvně v sezóně tak proběhla krátká taktická příprava, která se opírala o fakta sesbíraná z posledních dvou soupeřových zápasů. Rozdílnost v přístupu a pocitů před zápasem byla patrná i z toho, že zatímco my jsme byli komplet na hřišti s vypsaným zápisem a v plném rozcvičení již ve 20,20 soupeř se do zápasu s tak velkým elánem nehnal, protože se na hřiště dotrousil prakticky až s dovršením čekací doby (20,40) a zápis vyplňoval v průběhu první půle.
Do utkání jsme vstoupili my i Kodymka poměrně opatrně. Domácí se, na rozdíl o předešlých vystoupení, zaměřili trochu důsledněji na obranu, do které navíc nainstalovali nový post stopera. My jsme se tak nedostávali do šancí, ale zato jsme zkoušeli štěstí častou střelbou. Nejnebezpečnější byla jednoznačně pecka A trojky skoro z půlky hřiště, která trefila levou tyč těsně pod spojnicí. Krátce po začátku pak na polovině hřiště zkoušela A dvaadvacítka vydolovat míč na soupeřově čtyřce („modrý kopačky“), přičemž došlo k nedovolenému zákroku našeho hráče. Pro domácí měl tento relativně běžný faul nepříjemnou dohru, neboť jejich nejlepší střelec (stejně tak i celé skupiny – 20g) musel odstoupit, údajně s podvrtnutým kotníkem. I přes to jsme ale následně poprvé, a vlastně i naposledy, v zápase trochu zaváhali na své polovině, soupeřův hráč vyslal sice nijak prudkou střelu, která ale byla těsně před Kočkou tečovaná mnohem více k tyči a A jednička vytáhla v pravý čas velmi důležitý zákrok a vytěsnila míč na roh. My jsme se stále pokoušeli o roztažení soupeřovy obrany do šířky, se zabíháním. Běžela asi patnáctá minuta když na jednu takovou přihrávku (vzduchem) si zaběhla A sedmička a parádní tvrdou hlavičkou vymetla levou šibenici – 1:0! V dalších minutách jsme pokračovali v